Chapter 25 ✓

119 12 0
                                    


„Dobré ráno miláčku, jak si se vyspala?" Promnula jsem si oči a zívla. „Moc dobře, co ty? Já taky dobře." Šibalsky se na mě usmál. Vylezl z postele a šel do koupelny. Já se mezitím oblékla, protože jsem měla na sobě pouze spodní prádlo. Došla jsem před koupelnu a zaklepala. „Theo, můžu dál, potřebuju se nalíčit. Jo, počkej chvíli, jen se obléknu. Vždyť už jsem tě viděla bez ničeho, nemusíš se stydět," zasmála jsem se a otevřela dveře. Zrovna si nandával tričko. „To jsi nemohl počkat, aspoň s tím tričkem." Sundal si ho a já se k němu přiblížila. Dotkla jsem se jeho svalů a políbila ho. On mi na oplátku šáhl na zadek. „Hele nech toho ty jeden," okřikla jsem ho a strčila do něj. „Po ránu nějaká nevrlá, jo?" Zašklebil se na mě. Přitáhnul si mě k sobě a dlouze mě políbil.

„El, miluju tě, jsi tak nádherná, nikdy bych ti ani nezkřivil vlásek, natož abych tě nějak hrubě napadl. Toho bastarda, já najdu a věř, že to s ním neskončí dobře." Dala jsem mu pusu a objala ho. „Theodore, už to nech být, já ho už nechci nikdy vidět a ty s tím nemáš nic společného. Mám tebe a miluju tě, nic lepšího si teď nemůžu přát." Vytáhla jsem si make-up a začala se líčit, abych nevypadala jak strašidlo. „Tohle nikdy nepochopím, proč se vy ženský líčíte, krásné jste hlavně přirozené." Zaklapla jsem zrcátko a podívala se na Thea. „Tak za prvý, to si první, co to někdy řekl a za druhé, na střední se mi ostatní smáli kvůli pihám a od té doby jsem je začala zakrývat. Tak to si dělala velkou chybu, není nic krásnějšího než zrzavá holka s pihami. Ať už je to jak chce, došel mi make-up, dnes to bude bez něj." Vyšla jsem z koupelny a zamířila rovnou do jídelny, Theo mě následoval.

„Dobré ráno El. Dobré Soph," odpověděla jsem jí a přisedla jsem si. „Soph, budeš tu s námi na vánoce? No nejspíš ne, ve čtvrtek bych měla jet zpátky do Francie. Už jsem o tom mluvila s Rodgerem a nejspíš přijedu asi dva dny po štědrém dnu. Takže tu s námi budeš aspoň na nový rok? Jo, budu, rodiče totiž jezdí nový rok slavit na hory a jedou lyžovat, já neumím, takže tam nejezdím. Ty neumíš lyžovat? Ne, nikdo mě to nenaučil a já se k tomu sama neměla. Tak to ti můžu oznámit to, že se naučíš. Nám s Theem posunuli školu o týden později, takže jedeme do Alp, máme tam menší chatu, budeme tam asi pět dní. A tak se tě ptám, jestli nechceš jet s námi. No teoreticky by to šlo, škola nám začíná až v půlce ledna, ale nechci vám kazit výlet tím, že neumím lyžovat. To nebudeš kazit, už jsem se domluvila s Rodgerem a ten řekl, že tě to mile rád naučí. On tam jede taky? Jo, už s tím souhlasil. Tak dobře, ale stejně se mnou bude muset mít svatou trpělivost. Neboj se, to on má."

Theodor a JáKde žijí příběhy. Začni objevovat