Theodor a Já

Chapter 58 ✓

Došla jsem k jeho kanceláři a potichu zaklepala. „Dále." Ozvalo se a já vkročila. „Dobrý den pane Hudgene, přál jste si se mnou mluvit? Á ano, posaďte se slečno Timbalendová." Zavřela jsem za sebou dveře a posadila se do menšího křesla naproti jeho stolu. „Potřeboval bych s vámi probrat jednu práci z hodiny paní Milsové, vaší bývalé učitelky ekonomiky. Paní Milsová tuto práci ohodnotila velmi dobrým hodnocením. Chtěl jsem jí vidět a ano, bylo to velice dobré. Proto vám nabízím tuto práci poslat do jedné z firem zabývající se marketingem. Vede jí jeden můj kamarád a myslím, že by se mu to mohlo líbit. Mohlo by vám to zaručit buď stáž u této firmy, nebo budoucí práci." Dokončil svůj monolog a sedl si ke svému stolu. Evidentně čekal na mojí odpověď. „Jsem moc ráda, že jste mojí práci vybral. Byla bych moc ráda, kdyby, jste jí tam poslal. Tak to je skvělé, dobrá, ihned mu jí přepošlu mailem. Děkuji za váš čas slečno Timbalendová a to je vše." Už jsem chtěla odejít, když jsem si vzpomněla, že se ho musím zeptat na to ukončení studia.

„Pane Hudgene, mohla bych se vás na něco zeptat? Jistěže. Je možné ukončit, tedy spíše přerušit studium zhruba na rok?" Trochu se zarazil. „Ano, je tady ta možnost, ale proč se na ní ptáte zrovna vy?" No a teď to musím vybalit, panebože panika, nevím, co mám dělat. Hlavně dýchej, to by mi řekl táta. „No, já jsem těhotná." Děkan zůstal stát jako opařený. „Dobrá." Řekl jako první a potom následovalo ticho. „Myslím, že díky vaším výsledkům to nebude žádný problém. Kdybyste potřebovala studiu přerušit? Myslím, že bych dochodila první ročník. Dobrá a doma by, jste byla všechny tři roky po narození potomka? To nejspíš ne, myslela jsem, že bych zůstala pouze půl roku po jeho narození a poté bych dále studovala. Dobrá, tak zítra si přijďte pro papír, kde máte napsané vše, co potřebujete vědět. Můžete se rozhodnout o úplném ukončení studia a tím pádem nezískat diplom, nepromovat. Je to jen na vás. Každopádně papír, kde se o tom úplně rozhodne, tak ten vám dáme až tak za tři měsíce. Děkuji vám moc pane děkane, jsem vám velice vděčná. Tak já se zítra stavím pro ten papír. Ano, tak na shledanou sečno Timbalendová. Na shledanou." Zavřela jsem za sebou dveře a pořádně vydechla.

Teď máme ještě jednu hodinu, myslím, že jí mám i s Theem. Máme být v přednáškové místnosti. Musím si dojít pro učebnice, máme hodinu francouzštiny. „Ahoj miláčku, tak jak se máš?" Objala jsem Thea a chytila ho za ruku. „Já se mám naprosto skvěle. Teď jsem byla za děkanem. Chtěl mi říct, že mojí práci z ekonomiky přepošle jedné firmě svého známého a že je dost možné, že u nich dostanu stáž, nebo v budoucnu i práci. Tak to je fakt skvělý. To je a ještě jsem mu musela říct, tamto a prý nebude žádný problém s přerušením studia. Tak to jsem moc rád. Já taky, zítra si jdu pro papír s veškerými informacemi. Oukej miláčku, taky jsem přemýšlel, že ukončím studium. Počkej, to jako proč?"