Theodor a Já

Chapter 93 ✓

Probudila jsem se, bylo mi špatně, hlava mě bolela a tělo jsem měla jako v ohni. Podívala jsem se na mobil, bylo půl dvanáctý, takže skoro oběd. Odbelhala jsem se do koupelny a namočila si ručník, který za tu noc uschl. Vrátila jsem se zpátky do postele. Položila jsem si ručník na čelo a vzdychla. Do pokoje přišel Theodor.

„Tak jak je naší Elisabeth?" Jen jsem prokroutila očima a vzala si od něj čaj. „Je mi špatně, bolí mě hlava. Tak to je pěkný, donesu teploměr, změříme tě." Povzdychla jsem si a napila se čaje, byl zázvorový, fuj. Během chvíle tu byl Theodor.

„Na." Podal mi ho a já si ho přiložila na hlavu, pípla jsem ho a hned jsem věděla, že jsem nemocná. „Tak kolik? 38,3." Položila jsem ho vedle sebe na postel. „Mám zavolat doktora? Ne, to je v pohodě. Půjdu za ním sama, třeba zítra, podle toho, jestli tam budu schopná dojet. Dobře, když tak tě tam odvezu." Kývla jsem a vzala si prášek, který mi Theo podal. Spolkla jsem ho a zapila čajem.

Celý odpoledne jsem proležela, zavolala jsem svojí doktorce a ptala se jí, zda to může ublížit miminkům. Ujistila mě, že když budu brát jen určité léky, tak je vše v pořádku, jen, že si mám dojít k doktorovi, aby zjistil, co mi přesně je. Sama mi řekla, že to nejspíše bude chřipka, takže mám ležet, odpočívat a jíst ovoce, abych přijímala jak vodu, tak vitamíny. Za týden mám jít na tříměsíční prohlídku, takže mě zkontroluje, jestli jsou oba dva v pořádku. A za dva týdny budu ukončovat první trimestr.

„El, dáš si večeři s námi? Nechci vás nakazit, radši se najím tady, přineseš mi jí? Jasně, hned tu budu. Dneska se podává česneková polévka, ta uzdravuje. Tak vyřiď Rosie, ať mi jí dá hodně, od ní je totiž nejlepší. Dobře, vyřídím, tak odpočívej." Odešel z pokoje a já zapnula televizi. Zkoukla jsem pár drbů ze světa slavných a vypnula jí, stejně nic nedávali. Po chvíli přišel Theo i s mojí večeří. Posadila jsem se a opřela se o stěnu. Theo mi podal stoleček s jídlem. Polévka byla opravdu výborná a domácí chleba k tomu, byl taky skvělý.

„Tak dobrou Theo," políbila jsem ho na tvář a otočila se k němu zády, abych na něj nedýchala tolik bacilů. Přes noc jsem radši nechala otevřený okno, aby se to tady vyvětralo. Nemohla jsem dlouho usnout, tak jsem si došla pro prášek na spaní a zapila ho tím nechutným čajem. Proč skoro všechno, co pomáhá musí být tak odporné.