Theodor a Já

Chapter 97 ✓

Lucasova slova mi znějí v hlavě ještě teď a to už je týden, co mi to řekl. Zoe jsem to neřekla, ale Theovi jo. Byl z toho stejně vykolejený jako já. Zoe chodí s tím klukem z Londýna. Jmenuje se Josh Calder. Minulý týden spolu byli na rande. U nás byl od té doby už několikrát. Je hrozně sympatický, baví ho vařit, jako Zoe a zbožňuje umění, ano, taky jako Zoe. Zní to jako klišé, ale jsou pro sebe stvořeni.

Lucas to ještě neví, ale je mi ho celkem líto. Dlouho jsem o tom přemýšlela, vždyť přece řekl, že nemůžou být spolu, že k ní nic necítí. Ale nepřijde mi, že by to řekl s přesvědčením. Každopádně je teď úplně odloučený. Když někam jdeme tak buď jde Zoe nebo on. Ona mu nehodlá tohle odpustit, nedivím se jí. Ale já nemám problém se s ním bavit, už jsme se kvůli tomu se Zoe několikrát hákli. Prostě se nedokáže s tím smířit. Nevím, jestli k tomu měl důvody, ale asi nějaké ano. Bylo to od něj hnusný, ale život jde dál a tak to prostě chodí, lidi se rozcházejí a scházejí. Třeba si Lucas najde taky někdy nějakou holku, která bude jeho spřízněnou duší. Ale Zoe to asi nebude.

Za dva týdny jdu na čtyřměsíční prohlídku, strašně rychle to ubíhá. S Theem jsme přemýšleli, jestli to, že je to kluk a holka někomu řekneme, ale přece jenom, nevíme to stoprocentně. Takže s tím počkáme do čtvrtého měsíce. Za chvíli bude sedm, je neděle, zítra se mi vůbec nechce do školy. Máme nějaké přednášky, takže končíme ve dvanáct. Budou od devíti, padesátiminutové a deset minut přestávka, tak budu aspoň brzo doma. Zoe je u Joshe a přijede tak za hodinu nebo aspoň by měla.

„Ahoj Elisabeth. Ahoj Zoe, tak si se měla? Skvěle, byli jsme v kině a potom mě vzal na večeři, bylo to kouzelný." Usmála jsem se a pokračovala v pročítání brožurek. „Za dva týdny jedu do Holandska za tetou, takže tady budeš od čtvrtka do neděle sama. Ty se máš, tak si to tam užij. Jo díky, já jen, jestli ti to nevadí. Ne proč? No jen, že aby si tu nebyla sama. To je v pohodě, zvládnu to, když tak tu může být Theo. Hmm, to máš pravdu." Odložila si a věci a nalila si vodu. „Zítra máme ty přednášky? Jo, máme. Tak aspoň, že tak."

„Dojdu se vysprchovat a půjdu spát. Jasně, jdu po tobě." Kývla jsem a zmizela za dveřmi.