Theodor a Já

Chapter 29 ✓

Dneska mě napadlo jít na zimní stadion bruslit, co vy na to? Já bych šla," přihlásila se Sophie. Postupně souhlasili všichni. „Tak plány máme jasný. Za čtvrt hodiny vyrážíme." Došla jsem se obléknout a Theo mě následoval. „Broučku, máš brusle? Jo, bral jsem si svoje. Oukej, půjdu se zeptat Sophie a Sarah s Johnem. Jasně, počkám dole."

Vyšla jsem z pokoje a zaklepala na Rodgerův a Sophiin pokoj. „Dále," ozvalo se. „Sophie, jen se chci zeptat, máš brusle? Nemám, ale budu si je půjčovat na stadionu. Dobře, tak já ještě zajdu za Johnem a Sarah. Jasně za pět minut jsme dole." Zavřela jsem dveře a šla za Sarah. Zaklepala jsem a čekala na odpověď. „Dále," otevřela jsem a spustila. „Promiň, že ruším, ale máte brusle? Jo, vzali jsme si svoje. Tak fajn, za deset minut odcházíme." Sešla jsem schody a počkala s Theem dole.

Před palácem už čekal pan Loun. Všichni jsme nastoupili do auta a do dvaceti minut jsme byli na stadionu. Vylezli jsme z auta a zamířili dovnitř. Před vchodem mě zastavilo pár fotografů a nějaký reportér. Odpověděla jsem na hrstku jeho otázek. Vyfotila jsem se s několika lidmi a konečně vešla dovnitř. „Ty jsou tak otravní," řekla jsem. „Musejí obtěžovat člověka, jen když jde bruslit. To víš, mají to v popisu práce. Vždyť já vím." Nandala jsem si brusle a došla na led. „El, dávej pozor, ať nespadneš, aby sis neudělala něco s tou rukou. Neboj se Theo, budu dávat pozor." Vkročila jsem na led a pomalu se rozjela. Theo mě za chvíli dojel a chytnul za ruku. Bruslila jsem s ním a chvíli i se Soph a Sarah. Potom jsme si šli sednout do restaurace a najedli se. Na večer jsme se ještě jeli podívat na vánoční strom na náměstí. Domů jsme dorazili něco po šestý.

„Sophie? No? Potřebuju s tebou o něčem mluvit. Oukej za dvě minuty jsem u tebe." Vyšla jsem schody a vešla do pokoje. Rozsvítila jsem světýlka na okně a převlíkla se do něčeho pohodlnějšího. Za chvíli přišla Sophie. „O čem si potřebovala mluvit?" Sedli jsme si na postel a začala jsem. „No, už jsem spala s Theem. Na tom není nic špatného. Já vím, že ne, ale." Udělala jsem dramatickou pomlku. „Už jsem to nedostala čtyři dni." Sophie se na mě podívala. „Myslíš, že jsi těhotná? Ne, to snad ne, teda, já nevím. A máš těhotenský test? Myslím, že jo. Tak je na čase ho vyzkoušet." Celá roztřesená jsem vešla do koupelny. Sophie už nedočkavě přešlapovala za dveřmi. „Už jdeš? Jo." Otevřela jsem a podívala se na Soph. V tu chvíli vešel do pokoje Theodor, lekla jsem se a zalezla zpátky do koupelny. „Co se stalo? Nic, jen nebyla oblečená." Snažila se to Soph zakecat. Já stejně věděla, že jí to nevěří. Asi za dvě minuty jsem vyšla, Theodor šel naštěstí dolů. „Tak co Eli?"