Theodor a Já

Chapter 38 ✓

„Za deset minut budeme před tunelem," oznámil nám Theo. „Jasně, už jsem tam zavolala a zarezervovala ty jízdenky. Měli jsme štěstí, pán říkal, že jsou většinou tak týden před odjezdem vyprodané. No vidíš, jak jsme to zvládli. Tak jo, támhle vidím informační centrum, už jsme u hranic. Dobře, tak já půjdu se Soph ty lístky vyzvednout. Oukej, my dojdeme pro kávu a něco k snědku. Dobře, za chvíli jsme tam." Vystoupili jsme a namířili jsme si to do infocentra. Došla jsem k pultu a rozepla si bundu. „Dobrý den. Dobrý, asi před hodinou jsem u vás rezervovala lístky. Ano, už to vidím. Na jméno Elisabeth Timbalendová? Ano," odpověděla jsem. Dobrá, takže čtyři studentské lístky a osobní auto. Bude to 246 liber." Vyndala jsem si platební kartu a zaplatila.

Došli jsme za Theem a Rodgerem, kteří už platili. Dali jsme si cappuccino a bagetu. Tu kterou jsme zde měli, se zdaleka nevyrovná té, co dělá Rosie. Když jsme dojedli, nechali jsme auto převést do vlaku a šli jsme si sednout do kupé. „Vyrážíme za čtvrt hodiny. Ok, tak já si jdu číst." Vyndala jsem si knížku a do uší si dala sluchátka. Ve Francii jsme byli za chvilku, ale na auto jsme čekali asi půl hodiny. Když nám ho konečně vydali, vyrazili jsme na cestu. Bylo už půl páté. Usoudili jsme, že to do dvanácti nestihneme. Venku už byla tma. Kolem sedmé jsme zastavili v Saint-Quentin. Dali jsme si večeři a pokračovali dál v cestě. V autě jsem celou dobu poslouchala písničky a občas si povídala s ostatními. Do centra v Alpe d'Huez jsme dorazili v půl druhé ráno. Cesta do naší chaty trvala ještě půl hodiny.

Sophie usnula a tak jsme jí nechtěli budit. Rodger jí odnesl do chaty a šel nám pomoct s taškami, lyže jsme nechali v předsíni. Vybalila jsem si věci a dala je do skříně, to samé jsem udělala s Theodorovými zavazadly. Šla jsem si udělat čaj a zapnula jsem televizi v obýváku. Tuhle chatu mám strašně ráda. Uprostřed obývacího pokoje je velký kamenný krb, ze kterého sálá teplo. Postele a všechno okolo je z masivního mahagonového dřeva. A jedna celá stěna je prosklená s výhledem na údolí pod námi.

„Theo za chvíli si půjdu lehnout, ty jdi klidně hned, vidím, jak si unavený. Dobře miláčku, tak za chvíli přijď. Jasně přijdu. Dobrou," zašeptala jsem a dala mu pusu. Oplatil mi jí a šel si lehnout. Vypnula jsem televizi, dopila čaj a pozhasínala světla. Vyšla jsem schody a zamířila do pokoje. Převlíkla jsem se do dlouhého trička a tepláků a šla si lehnout.