Chapter 51 ✓

73 5 0
                                    


Sobota 7. leden – Odjezd do Bradfordu

Už od rána nic nestíhám, včera jsem byla líná něco balit a tak jsem to nechala na dnešek. I když mám v Bradfordu většinu věcí, tak si taky musím něco vzít sebou. Slíbila jsem Zoe, že si dojdeme na oběd do pizzerie a že jí všechno řeknu. Škola nám v pondělí začíná až od devíti a končíme kolem dvanáctý, učit se začneme ve středu. Musím si zítra připravit všechny práce, který budeme během týdne odevzdávat. Mám je už napsaný, ale musím je ještě vytisknout a dát si je do složek. Za chvíli jedu, řekla jsem tátovi, že pojedu svým autem. Nechtěla jsem letět, i když jsem věděla, že bych tam byla dřív. Už jsem se dlouho neprojela sama. Ráda jezdím svým autem, do Bradfordu se jede přes malé vesničky a ty já prostě zbožňuju. No každopádně jdu si udělat kafe na cestu a vyrážím.

„Zoe, už jsem tady." Zavřela jsem za sebou dveře a položila si tašky. Zoe vyletěla z pokoje jak vítr a pořádně mě objala. „Ahoj Eli, jak se máš? Strašně si mi chyběla. Nemohla jsem se dočkat, až tě uvidím. No tak popořadě, mám se skvěle. Taky se mi po tobě stýskalo, převlíknu se a můžeme vyrazit do města na jídlo." Sundala jsem si bundu a donesla si kufr do pokoje. „Co ty a Lucas, jak vám to klape? Lucas je úplně skvělej. Vánoce jsme prožili spolu, babičce nevadilo, že budu u něj. Tak to je hezký a co Lili? Nebyla z toho nějak smutná? Když jsem jí to pověděla, tak mě nechtěla nikam pustit, ale když jsem jí řekla, že přijedu za dva dny a že jí přivezu velkej dárek, tak souhlasila." Zasmála jsem se a dál se převlíkala.

„Jo abych nezapomněla, tady mám pro tebe dárek." Vyndala jsem z kufru menší balíček a podala ho Zoe. Roztrhla papír a vyndala krabičku, na níž byl název Pandora. Usmála se a otevřela jí. „Elisabeth, wau, ten je nádherný, hned si ho připnu na narámek." Vyndala přívěšek a prohlídla si ho. Objala jsem jí. „Tak a tady je něco pro tebe." Podala mi balíček. Odtrhla jsem mašli a roztrhla obal. K mému překvapení to taky byla krabička od Pandory. Otevřela jsem jí a v ní našla krásný přívěsek se srdcem. Bylo na něm El + Zoe = BFF. „Děkuju moc Zoe, je to nádherný. Nemáš zač, doufám, že se ti líbí. Moc se mi líbí, hned si ho tam připnu." Vyhrnula jsem si svetr a sundala si náramek. Přicvakla jsem tam přívěsek a vrátila ho na ruku. „Tak a můžeme vyrazit. Jasně vezmu si bundu a jdeme." Zvedla jsem se a oblíkla si kabát. Vzala si kabelku a dala si do ní mobil s peněženkou. Se Zoe jsme opustili byt a nasedli do auta. Nastartovala jsem a za chvíli jsme byli v centru města. Došli jsme do restaurace a sedli si ke stolu.

(Zoe zemřeli rodiče, když jí bylo patnáct, zabili se při autonehodě. Od té doby jí a její menší sestru Lili, vychovávala babička. Když se přestěhovala Zoe sem, aby měla blíž školu, tak Lili, zůstala s babičkou ve Walesu.)

Theodor a JáKde žijí příběhy. Začni objevovat