Theodor a Já

Chapter 102 ✓

„Zoe vstávej, za chvíli musíme vyrazit do školy," budila jsem jí a zároveň jsem si čistila zuby. „Nikam nejdu, chci spát." Stáhla jsem z ní peřinu a hodila jí na zem. Ona s nechutí vstala a šla do koupelny. Za chvíli jsem tam došla i já a vyplivla obsah mé pusy do umyvadla. Zoe si rozčesala vlasy a hřeben dala zpátky do šuplíku. Nechala jsem jí, aby se převlíkla a počkala jsem v kuchyni. Bylo už skoro čtvrt na devět. „Zoe, dělej, už musíme jít. Jo, už jdu," vylezla z pokoje. Ještě si vzala do ruky jablko a mohli jsme vyrazit.

Bylo pondělí, jak já ho nenávidím. Jediné, co ten den zachraňovalo, bylo hezké počasí, které se začalo vyskytovat více než déšť. Nejeli jsme autem, šli jsme pěšky. Po cestě se k nám připojil Theodor a u školy se od nás oddělila Zoe protože přišel Lucas. Nehodlala jsem jít za ní, už od včerejška se se mnou moc nebavila a já nevěděla proč.

My tři jsme došli ke skříňkám. Vyndala jsem si učebnice a zamkla skříňku. Počkala jsem na Thea s Lucasem. Prošli jsme dlouhou chodbou, nevyhnula jsem se zíravým pohledům a přiblblým poznámkách. Ano, břicho mám dost velké a je to prostě vidět. Jedni se bavili o tom, jak jsme s Theem roztomilý a druzí zase měli řeči typu „Ty vole, ta prvačka je v tom s tím hnědovlasým nebo blonďákem?" Jenom jsem nad tím prokroutila očima a ignorovala další poznámky.

„Tak dobrý den studenti, máme tady poslední měsíc školy a někteří poslední měsíc na téhle škole," sjela pohledem kluky v posledních řadách, kteří ani nevěděli, že jsou ve škole. Ti se na tuhle univerzitu dostali jen díky svým bohatým rodičům. Stejně polovinu dne prospali a druhou byli za školou. Drželi se tady jen díky, tučným příplatkům svých opatrovníků, tudíž rodičů.

„Dnes budete psát kontrolní práce z angličtiny, ekonomiky a francouzštiny. Začínáte ekonomikou a končíte angličtinou. Testy budete psát v IT učebně na počítačích. Budete mít 60 minutový limit na všechny tři práce. Na druhou hodinu se tedy odeberete do IT30 a myslím, že ani nemusím zmiňovat, že netoleruji žádné podvádění. Už jste dospělí lidé a toto jste dělali možná tak na středních školách." Dokončila svůj monolog a začala s námi probírat novou látku. Nikdo jí nevnímal a spíš se snažil připravit na zkoušku.

Hodina skončila a my měli patnáct minut na to se přemístit do počítačové učebny. V druhé řadě jsme seděli my, Zoe, já, Theo a Lucas. Hodina začala a my spustili test. Nebylo to ani tak těžké, měla jsem to hotové deset minut před limitem. Proto jsem si to ještě jednou zkontrolovala a poté test odeslala.