Theodor a Já

Chapter 26 ✓

„Soph dneska připravuju těsto na perníčky. Přidáš se? Moc ráda a jak se dělá? Ty si ho nikdy nedělala? Ne, my máme na vánoce úplně jiné cukroví. Aha a jaké například? Hlavně makronky a kočičí jazýčky. To musí být lahůdka. Je, přivezu vám na ochutnávku. To budeš moc hodná. Tak konec otálení a jdeme do práce. Nejdřív si připravíme hladkou mouku, cukr moučku, vejce ... ."

Když jsme měli těsto hotové, byl už čas na oběd. Uklidili jsme po sobě a šli do jídelny. „Co jste dělali celý dopoledne holky? Těsto na perníčky, aby, jste měli co břicha na vánoce," zasmáli jsme se. „Už se nemůžu dočkat, až je budeme zdobit," řekla Sophie. „Já taky, mám tuhle část radši, než dělání těsta. Zdobit je budeme zítra. Pomůžete nám kluci? My bychom to radši přenechali vám, nedopadlo by to dobře," řekli souhlasně. „Oukej, jak chcete."

Sedli jsme si ke stolu a čekali, až nám přinesou jídlo. Dneska jsme měli čínské nudle s krevetami. Po obědě jsme šli se Soph vykrojit těsto, když jsme to měli hotové, stačilo to dát jen péct a za nedlouho perníčky voněli po celém domě. Vytáhli jsme je a nechali vychladnout na táce. Doufám, že nám do zítřka neztvrdnou. Pozítří přijede Sarah. Už se na ní moc těším. Prý přijede i ten její přítel. Sarah je ode mě starší o šest let. Teď jí je 26, Rosie jí k nám brávala, abych si nemusela hrát sama. Když jí bylo dvacet, odstěhovala se od Rosie a teď žije v Irsku, dokončila tam školu a bydlí, teď už to vím i já, se svým přítelem. Nejspíš přijede s ní, budou tady do Silvestra a potom pojedou zpátky.

„El, nechceš jít ven? Je tam krásně, že bychom se prošli parkem a třeba se šli mrknout na koně, mohli bychom se projet. Moc ráda, zkus se zeptat i Soph a Rodgera, třeba pojedou s námi. Dobrý nápad, půjdu se jich zeptat." Když Theo odešel, došla jsem se obléknout. Vzala jsem si termo triko a kalhoty. Z chodby jsem uslyšela Thea. „Souhlasili, už se šli obléct. Dobře, tak já jdu dolů. Musím zajít za kovářem, aby nám připravil koně. Jasně, já se ještě připravím. Oukej, jo a Theo? Ano? Vezmi si rajtky a vysoký boty. Jsou vzadu ve stáji. Najdeš je tam v jedný krabici, myslím, že to bude tvoje velikost. Děkuju El."

Seběhla jsem schody a obula se. Vzala jsem to zkratkou ke stáji a došla za kovářem panem Enderem. „Dobré odpoledne slečno Elisabeth. Dobré." Odpověděla jsem a spustila. „Potřebovala bych, aby, jste nám připravil čtyři koně. Pojedeme se projet. Dobrá, jen potřebuju vědět, které." Došla jsem k boxům a vybrala je. „Pro mě a Sophie bude stačit Storm a Kristie, kluci budou chtít nejspíše větší koně. Tak jim dejte Roberta s Mackenzii. Dobře, jdu je připravit. Jo a pane Endere? Ano? Za chvíli sem přijde Theodor, vypůjčí si rajtky a boty. Tak já mu je sem přinesu zezadu. Děkuju vám. Není zač." Řekl a já šla k paláci. Před vchodem už stál Theodor a i Soph s Rodgerem. „Už jsem byla za kovářem, připraví nám koně. Theo, ty si tam dojdi pro ty věci. Pan Ender ti je vyndal. Dobře už jdu. Soph ty máš svoje věci? Jo, přivezla jsem si z domova. Tak to je fajn." Za chvíli tu byl i Theodor a my vyrazili. Koně už byli venku a tak jsme mohli nasedat.