Chapter 109 ✓

42 4 1
                                    

Probudila jsem se do slunného rána a místo čerstvého vzduchu jsem ucítila kouř. Nejdřív mi na paměť vyjela myšlenka toho, že taťka si dává ranní doutník na verandě u svého pokoje. Otočila jsem se, že políbím Thea, ale ten tam nebyl. Pomalu jsem se zvedla a došla do koupelny, umyla jsem si obličej a učesala si vlasy. Vzala jsem si župan a vyšla z pokoje.

Už cestou dolů ze schodů mi přišlo něco divné, pach kouře se pořád zesiloval. Po chvíli jsem uslyšela rachot. Když jsem otevřela dveře od obýváku, vyvalil se na mě hustý dým. Myslela jsem si, že se něco spálilo v kuchyni a tak jsem šla dál. Po chvíli jsem uslyšela praskání ohně a hned jsem věděla, že je něco špatně. Zahnula jsem doprava ke kuchyni a málem se mi zastavil dech.

Ze sporáku šlehali plameny a na zemi vedle lednice ležel Theo a obličej měl celý od krve. Začala jsem křičet, ne, já začala ječet. Okamžitě jsem doběhla k Theovi a snažila se mu pomoct. Od sporáku chytla dřevěná skříňka a oheň se rozšiřoval dál. Vší silou jsem vytáhla Thea od lednice a dál do obýváku. V tu chvíli už přibíhal táta.

„Co se tady proboha stalo?!" Nadzvedl Theodora a vynesl ho francouzským oknem ven. Ihned vzal telefon a vytočil hasiče. „Elisabeth, okamžitě jdi ven a snaž se probudit Theodora, zavolej záchranku. Jasně tati a co ostatní?" Než mi stihl odpovědět, tak na něj spadly dveře od skříňky. Začala jsem ječet. Do obýváku přiběhla Chloe, Rosie a za nimi v těsném závěsu Rodger.

Z venku byly slyšet jedoucí vozy hasičů. Já jsem stála před vchodech a hladila Thea po hrudi. Z očí mi tekli proudy slz a vedle mě ležel můj táta. Měl krev po celé ruce, ale byl při vědomí. Do obýváku přiběhli hasiči, táhli za sebou hadice a začali likvidovat oheň. Jeden na mě začal křičet. „Vypněte okamžitě všechny pojistky!" Zvedla jsem se, ale Chloe mě předběhla. „Ty tu zůstaneš, jasný?!" Jen jsem přikývla a snažila se zastavit příchod dalších slz.

Přijela záchranka. „Tady, tady jsou! Pojďte sem! Honem!" Křičela jsem, vlastně už to bylo jen zoufalé volání o pomoc. První tu byl vrtulník, ten naložil Thea a hned na to sanitka odvezla tátu. Nikomu kromě táty a Theodora se nestalo nic. Jen nám s Chloe dali nadýchat kyslíku z bomby, protože jsme se nadýchali zplodin z ohně. Radši nás ale stejně odvezli na vyšetření dýchacích cest.

Jak nám volal správce, tak hasiči dostali oheň pod kontrolu asi po půl hodině. Plameny zasáhli „jen" kuchyň a část jídelny. Všichni, kdo zůstali v paláci, byli v pořádku, myslím aspoň po té fyzické stránce.

My s Chloe už měli vyšetření za sebou. Museli jsme do večera dodržovat pitný režim. Táta už byl na pokoji. Theodor byl ale na sále, nevěděla jsem, co se mu přesně stalo. Bylo mi řečeno, že je popálený a má rozseklou hlavu, to bylo všechno, co jsem pochytila. Stejně jsem to v tom zmatku nijak nevnímala.

Theodor a JáKde žijí příběhy. Začni objevovat