Pondělí 13. březen – Odjezd do lázní
„Zoe vstávej, za hodinu musíme vyjíždět, abychom tam byli na jedenáctou," budila jsem jí. „Jo, hned vstanu, jen mě ještě chvíli nech." Věděla jsem, že nevstane, tak jsem z ní strhla peřinu a hodila jí na zem. Její zájem byl ale tak minimální, že jí to vůbec nevadilo. „Dobře jak chceš," otevřela jsem okno a pustila sem studený vzduch zvenku. To už jí nedalo a z nechutí se zvedla a došla si pro župan, který měla ve skříni.
„Co si dáš k snídani?" Volala jsem na ní z kuchyně. „Vajíčka se slaninou a pomerančový džus." Abychom si to ujasnili, nedělám jí služku, ale poslední dobou není schopná si dělat snídaně. Pořád myslí na něco jiného, takže na Lucase, a nenají se, začíná pěkně hubnout. Musím dělat svačinu i pro ní, protože si jí sama neudělá. Ale vždycky když nahodím téma „Lucas", tak se se mnou odmítá o tom bavit.
„Tak pojď, za chvíli bude osm, to máme do jedenácti co dělat. Jo, už jdu." Vzala jsem si kufr a snesla ho ke vchodovým dveřím, ona mě po chvíli dohnala. Společně jsme prošli vchodovými dveřmi a dali věci do kufru auta. Zoe řídila, celou cestu jsme si zpívali a potom jsme začali probírat moje těhotenství.
„Už jsme skoro tady, zaboč támhle doprava a tam je ten hotel. Jasně." Zoe tak udělala a za chvíli jsme stáli před hotelem. Zastavili jsme před vchodem. Došel k nám nějaký mladík.
„Dobrý den, vy musíte být Elisabeth Timbalendová a vy Zoe Hedonsová, vítám vás v Corinthia. Ano, to jsme, děkujeme," odpověděli jsme naráz. Vystoupili jsme a poslíček nám odvezl kufry do pokoje. „Prosím, pojďte za mnou. Ukáži vám, kde se všechno nachází." Přehodila jsem si kabelku přes rameno a se Zoe vyrazila za ním.
„Tak a tady je vaše apartmá. Kdybyste cokoliv potřebovali, tak tady je tablet, můžete zavolat, či si objednat nějaké jídlo. Všechno když tak zjistíte v této brožurce. To bude vše, užijte si pobyt a příjemný zbytek dne." Poděkovali jsme a první, co jsme udělali, že jsme se šli podívat na výhled z okna. Bylo vidět na Temži a London Eye. Výhled byl krásný.
„Půjdeme na wellness?" Zeptala jsem se, když jsem si všechno vybalila. „Kvůli tomu tady jsme, jasně, že jo." Zavolala na mě ze svého pokoje."Oukej, jdu se převléknout do plavek. Jasně, já ještě vybalím pár věcí." Kývla jsem na ní a vešla do koupelny. Zoe na mě ještě něco zavolala z pokoje. „Hele ten poslíček, co nás provázel, byl fakt sexy." Zasmála jsem se a nandala si vrchní díl plavek. Vlasy jsem si svázala do culíku a vyšla z koupelny ven. Podívala jsem se na sebe do zrcadla na skříni. Viděla jsem za sebou Zoe, jak na mě zírá.
„Hele nech toho, no už to lepší nebude," protočila jsem oči. „To ne, jen moc ti to sluší, bříško už se ti pěkně rýsuje." Usmála jsem se na ní a zhlédla její vyhublou postavu. „Musíš jíst, jinak dopadneš špatně. Já vím, ale nemám vůbec chuť na jídlo." Povzdechla jsem si a vzala si župan.
***
Už tu máme 6K přečtení, díky moc <3
Vím, že jsem teď nepřidávala, nebylo mi moc dobře a neměla jsem náladu na psaní. Dík za pochopení :)
ČTEŠ
Theodor a Já
RomansaDnes už je to půl roku od mého prvního setkání s Theodorem Wolfem. Theodor je kamarád mého bratra Rodgera. Oni dva se znají už od střední, já ho poznala až na universitě v Bradfordu. Je o půl roku starší než já. Je to vysoký hnědovlasý kluk s oříško...