Theodor a Já

Chapter 129 ✓

Rok, co jsme spolu

Tak dneska je to fakt rok, co jsme s Theem spolu. Navíc je to taky měsíc a půl, co bydlíme v našem domě. Matt roste jako z vody. Když je na bříšku, tak zvedne na chvilku hlavičku. Otáčí se za zvukem a světlem, takže vidí a slyší normálně. Hraje si pořád s ručičkama. Chová se jako normální zdravé dítě.

Další dobrá zpráva je, že Lucas se dal dohromady se Zoe. Přestěhovali se do našeho bývalého bytu a ten, ve kterým bydlel Lucas s Theem, prodal. Částku si rozdělili samozřejmě s Theodorem na půl.

Theodor mi se vším pomáhá. Jelikož se nám tohle všechno přihodilo, tak Theo bude do školy chodit až od druhého pololetí a já nejspíš vynechám celý rok. Děkan mi vyhoví. Takže budu dělat druhák, když bude Theo dělat třeťák.

Za chvíli má přijet Zoe s Lucasem, budou dneska hlídat Matta. S Theem jdeme do kina a potom do restaurace. Když jsem se ráno probudila, tak mi přines snídani do postele a řekl mi, že dneska nebudu muset hnout ani prstem. Při té větě jsem se zasmála a odmítla jsem, aby mi dělal služku. Stejně jí dělal.

„Už je tu Zoe s Lucasem, půjdeš jim prosím otevřít? Jasně." Pomalu jsem se zvedla a vyndala Matta z postýlky. Máchal všude s ručičkama a chtěl ven.

„Ahoj ty naše mamko," pozdravili mě ti dva ve dveřích. „No ahoj vy dva." Usmála jsem se a otočila si Matta, tak aby koukal na Zoe s Lucasem. „A kdo je ten malej fešák?" Matt cucal dudlík a nijak nevnímal, že na něj někdo mluví.

Společně jsme došli do obýváku. „Můžu si ho pochovat?" Kývla jsem a podala jí ho do náruče. Přes rameno jsem jí pro jistotu přehodila plínu, aby nedošlo k nehodě.

„Takže, tady máš všechno. Plíny, mléko, čistý oblečení. Měli bychom se vrátit před půlnocí. Kdyby něco, tak ihned volejte. Chůvička je v kuchyni, ložnici a obýváku. Můžeš si je propojit s mobilem. A když bude brečet, tak mu dej dudlík. Během chvíle přestane, kdyby ne, tak má hlad, nebo ho musíš přebalit." Dokončila jsem svůj monolog a políbila Matta na čelíčko.

„Buď tady na ně hodnej. A hlídej je, ať něco neprovedou." Zamávala jsem jim a společně s Theem nastoupila do našeho auta.

Vyrazili jsme do kina, potom jsme měli naplánovanou večeři a jako poslední, jsme se chtěli projít parkem.

Bylo něco před pátou, když jsme zastavili u kina. Theo mi galantně otevřel dveře a nabídl mi rámě. To bych ale nebyla já, kdybych nezkazila tu romantickou chvilku. Při vystupování jsem neodhadla výšku auta a bouchla se do hlavy. Neslyšně jsem seřvala to auto, že má nízkou střechu a zabouchla jsem dveře. Theo auto zamknul a chytil mě za ruku.

Ten můj malej trouba zaplatil celý sál jen pro nás dva. Já toho kluka prostě zbožňuju.