Theodor a Já

Chapter 37 ✓

Pondělí 2. leden – odjezd do Alp

Poprosila jsem Theodora, ať to, že čekám dítě, nikomu neříká. Tátovi, Chloe a ostatním to řeknu, až budu připravená. Naštěstí mi doktorka povolila jet, řekla, že na sebe musím dávat pozor. Přece jenom jedeme jen na čtyři dny. Vyrážíme za hodinu. Let bude trvat asi dvě a půl hodiny. Už mám sbaleno, ale stejně mi připadá, že mi něco chybí. Theodor má sebou snowboard, já si beru lyže. Každopádně se teď jdeme najíst a můžeme vyrazit.

„Theo nezapomeň na tu tašku dole v přízemí, máme v ní boty. Jo jasně, už jí jdu dát do auta. Soph tak jak se těšíš? No, celkem se bojím. Nikdy jsem na tom nestála. To bude v pohodě. Rodger tě to naučí hned. Tak pojďte. No jo, vždyť už jdeme." Sedla jsem si do auta a se Soph počkala na ty dva. „No konečně už jste tady. Co jste tam tak dlouho dělali? Ujišťovali jsme se, jestli máme všechno. Jo vy jste takhle svědomití." Ušklíbli se na nás a my vyrazili. Theodor jel opatrně, byla velká vánice a tak jsme museli jet pomalu. Na letiště jsme dorazili s dvaceti minutovým zpožděním. Letadlo už bylo přistavené na ploše. Zaparkovali jsme a už jsme chtěli vyndávat kufry. V tom mi zazvonil telefon.

„Dobré odpoledne slečno Timbalendová, máme menší potíže. Je malá viditelnost a kvůli bezpečnosti nemůžeme zahájit let. A za jak dlouho byste mohli vzlétnout? No pravděpodobně až zítra ráno." Na chvíli jsem se odmlčela. „Letadlo nemůže vzlétnout, je malá viditelnost. No do háje, jak se tam ale dostaneme?" Řekla ustaraně Soph. „Můžeme jet autem, nebo vyrazit až zítra ráno. Jak chcete. Já myslím, že bychom to s Rodgerem odřídili, co ty na to? Jo myslím, že to zvládneme." Přiložila jsem si mobil k uchu a hovořila dál. „Tak my nejspíše pojedeme autem. Dobrá, jak myslíte slečno Timbalendová. Příjemnou cestu a hlavně jeďte opatrně. To budeme, tak se mějte hezky. Na shledanou."

Položila jsem mobil a zpátky si sedla do auta. „V palubní přihrádce je navigace. Jo už jí vidím. Propojím to s mobilem, najde nám to nejvhodnější cestu. Jasně, jak dlouho asi pojedeme? No zhruba dvanáct hodin. Jak se jmenuje to středisko? Alpe d'Huez. Je to v jihovýchodní části Francie. Dobře tak já to tam napíšu. Budeme tam po půlnoci nejdřív. Tak jo všichni připoutat, připravte se na dobrodružství. Hlavně se vy dva budete střídat tak po třech hodinách a pojedete opatrně. Jo nebojte se holky. Z letiště musíme sjet na dálnici. Až budeme před Channel Tunnel, což bude tak za hodinu a půl, zastavíme se někde u benzíny. S Rodgerem půjdeme koupit něco k jídlu. Vyzvednete ty lístky? Předpokládám, že to bude něco kolem 250 liber. Jasně, zavolám tam, ať nám je zarezervují. Dobře, takže cesta tunelem potrvá tak půl hodiny. A potom do střediska tak deset hodin. Máme se na co těšit. Dobře, tak můžeme vyrazit."