j-hope a Aneko

31 5 1
                                    

Možná už jste pochopili, že tento příběh je plnej blbejch chyb. Další z nich měl udělat j-hope. Důvěřoval tý sedmnáctiletý holce víc, než musel.

Zavedl ji do kanceláře ředitele a jak tam tak před ním stála v pomuchlané školní uniformě, pomyslel si, že jí rozumí. Bylo mu líto, že jí způsobil trable. Můj hodnej j-hope. Vždyť je to jen obyčejná holka, ne? Rozpačitá holka, před kterou položil sáček s červenou kombinézou a nyní se chtěl skoro dívat, jak se před ním bude svlékat.

Trochu se mu líbila, oblbla ho, ale to by rozhodně neřekl nahlas ani před zbytkem bandy, natož přede mnou. Nesoudil bych ho. Pravda je taková, že ani jeden z nás žádnou holku neviděl dobrejch pět měsíců.

„Proč jsi mě sem přivedl?" hlas se jí třásl.

„Neboj se," usmál se na ni. „Přivedl jsem tě sem, abych tě chránil." Což byla skoro úplná pravda. „Proto si prosím obleč tu červenou kombinézu. Strávíme tu ještě nějakou dobu, tak ať je ti pohodlně."

„Dobře," povzdechla si a on se k ní otočil zády, aby se mohla převléct. Jisté pokušení se mu sice vyrojilo v hlavě, ale nebylo silnější než vzpomínka na to, jak se se mnou líbal na tý skalce.

Řekl bych, že to byla docela silná vzpomínka, tím myslím pro nás oba, jenomže to by ředitel Hyunshik nesměl mít na svém stole zrcátko. j-hope ji tedy viděl jen v podprsence a na chvíli nemohl od toho půvabu odtrhnout oči. Sundala si sukni, takže ji viděl v kalhotkách. Ale hned se za své chlípné myšlenky zastyděl a konečně odvrátil pohled. Přešel k oknu a oslnilo jej světlo helikoptéry.

***

Že by j-hope ještě nakonec skončil s Aneko? :D

La Casa de BTSKde žijí příběhy. Začni objevovat