La Casa de BTS

Jungkook a Junghyun

Junghyun se mezitím vrhnul na další krok plánu. Jako zkušený svářeč potřeboval roztavit část trezoru a posunout těmi ozubenými koly tak, aby jej otevřel. Já se v tom tolik nevyznám, ale pokud někdo dokáže otevřít jeden z nejstřeženějších sejfů v Jižní Koreji, bude to nejspíš právě on.

Jeho bratr za ním přišel, když všechny telefony odevzdal j-hopovi a Junghyun už měl taky téměř hotovo.

„Seš frajer, brácha," prohlásil Jungkook uznale, když viděl, jak Junghyun dvěma šroubováky otevřel ten zatracenej sejf. „Opravdovej machr." To jsme si ostatně mysleli všichni. Nikdo nemá tak sebejistý ruce jako Junghyun.

Jungkook byl první, kdo spatřil balíčky peněz naskládané do úhledných řad. A co myslíte, že udělá lupič Jungkookova intelektu, když prvně uvidí takovou haldu peněz? Velmi správně. Skočí do nich, jako by mu hráblo. „Tady se musí tak luxusně spát, brácha, tak moc luxusně!" vřískal štěstím bez sebe. Potom si vzpomněl na ohavnější věci. „Brácha, brácha, brácha! Já bych si tady zapíchal!" Začal se tlemit, aniž by přemýšlel nad tím, co právě řekl, a dokonce začal před svým starším bratrem napodobovat, jak přesně by zmiňovaný akt probíhal.

„Přestaň ze sebe dělat krypla a pojď makat," zavrčel na něj Junghyun.

To už jeho bratr však líbal balíček peněz. „To tak kurevsky voní," vydechl Jungkook. „Líp než vepřový, brácha, tohle voní líp než vepřový, chápeš to?"

Junghyun to moc nechápal, přeci jen vepřový je Jungkookovo oblíbený jídlo. A co ti může vonět líp než tvý oblíbený jídlo? Nějakej papír? Vážně?

„Pojď si sem na chvilku taky lehnout, kruci," vyzýval ho pořád vytlemený Jungkook. „Kdy jsi měl takovouhle postel?"

„Neblbni a pojď mi pomoct," napomenul ho Junghyun znovu.

„V lochu takový nebyly, to se vsadím." Pokud jste někdy mluvili s Jungkookem jen pět minut o samotě, nejspíš vám z vašich ne až tak dlouhých vlasům udělal dva menší culíčky a u toho pořád jen mlel, co se mu zrovna chtělo. Ať jste mu řekli cokoliv, nikdy neposlouchal. Junghyun už na to byl zvyklej, ale zrovna teď byl taky zatraceně netrpělivej. Jungkook si k němu klenul, když dával část peněz do tašek. „No tak, podívej se, kde jsme, brácha!" nevzdával se Jungkook. „Copak nejsme kurevsky dobří?"

„Ne, to teda nejsme," ohradil se Junghyun a na chvíli přestal skládat peníze. „Pleteš se, kamaráde." Utnul svému bratrovi tipec. „Jsme naprostý nuly. Umíš ty vůbec něco? Pracoval jsi snad někdy? Poslal jsi někam svůj životopis?" Jungkookovi sklaplo. „Tak vidíš. Nemel pantem a makej." Ušklíbnul se na něj starší bratr.

„Jak jako životopis?" zarazil se Jungkook. „K čemu by mi byl asi tak dobrej?" prsknul. „K tomu, abych tě vytáhl z chládku?" Odsekl a začal skládat peníze do tašek přesně tak, jak si to starší bratr přál.

Ten se nyní cítil trochu provinile. „Myslíš si, že jsem na to pyšnej?" oslovil opět mladšího. „Od svých dvaceti pendluju z vězení do vězení. A víš proč?"

„Ne. Proč?"

„Protože nejsem moc chytrej," povzdechl si Junghyun. „A ty taky ne. Ale týhle akci velí někdo jinej, víš? Celý ty roky se nás snažím nějak uživit, ale když ze sebe nebudeš dělat debila, tak to tentokrát bude jiný. To ti slibuju. Při troše štěstí budeš po týhle akci ve vatě až do konce života."

„Nebudu ze sebe dělat debila," prohlásil hrdě Jungkook.

Na to ho Junghyun šťouchnul do žeber se slovy: „Tak zavři tu svou klapačku a makej už konečně."

***

Líbí se Vám Jungkook a Junghyun coby Denver a Moskva? Upravila jsem sice jejich rodinné vztahy, ale podle mě jsou to fakt frajeři 3:)