La Casa de BTS

Skalpely a kabely

„Shine, slyšíš mě?" zeptala se Mira velitele zásahových jednotek, který se momentálně nacházel doslova někde v kanálu.

„Cesta je volná. Postupujeme k cíli," znělo hlášení od osloveného. Ale komunikovali skrz vysílačky. A RM v hangáru zaznamenal nějakou podivnou radiovou frekvenci, která neměla v tiskárně co dělat. Od té chvíle jedním okem pozoroval operaci skrz kamery a druhým koukal na rádio, aby chytil správnou frekvenci, a proto začal šilhat.

Dělám si prdel. RM nešilhá. Nebo aspoň ne moc.

j-hopovi se stalo něco, co se mu nestává často – popadl ho vztek, když Aneko řekla: „Otoč se a dej ruce za hlavu."

Byl naštvanej sám na sebe, že se nechal tak hloupě obelstít. Ale pro jednou si vybral zachovat se tak, jak si myslel, že by se zachovali všichni ostatní z nás. Trochu přemýšlel nad tím, jak bych se ve stejné situaci zachoval já. To bylo sladký.

„Dělej." Pobídla ho Aneko.

„Dělej?" opáčil nevěřícně, vytáhnul revolver a přiložil jí ho ke spánku. „Dělej?" zopakoval ještě jednou. „Co se stalo? Najednou už nejseš tak drsná?" Rozlítil se. „Tak dělej, sakra! Střílej, ne?"

Aneko povolila svůj stisk natolik, že jí vyrval samopal z ruky. „Zkurvenej spratku," odfrkl si. „Na kolena."

Tohle ho vydráždilo. Že si o něm jeho kolegové myslí, že je amatér, je jedna věc, ale aby si to myslela tahle puberťačka? Má snad taky nějakou hrdost, ne?

„Skalpel," požádal jeden chirurg druhého.

„No moment," zarazil je Jungkook. „Zbraně tady rozděluju já." A sám podal lékaři skalpel, protože se chtěl cítit trochu užitečný. Zaboha netušil, jak jeden z těch skalpelů a pinzetu dostane do trezoru.

Jin mezitím rozvíjel s Hyunshikem vážné (leč převážně jednostranné) debaty pro své sociální, dementní a jiné experimenty. „Už se ti to někdy stalo, Hyunshik-ssi?" vyptával se nyní. „Splést si jméno, myslím."

Hyunshik se nadechoval, ale samozřejmě nemohl mluvit.

Jinovi to nevadilo – rád si totiž odpověděl sám. „Samozřejmě, to je naprosto normální. Rána si užíváš s Jiminem, večery trávíš s Haeun... Je normální, že se spleteš." Vymýšlel si Jin teorie. Krteček mezitím, když už nic, dokázal alespoň zběžně spočítat, kolik máme kamer a kde se zhruba nacházejí. Zhruba.

„Ale já je miluju oba," zasípal Hyunshik. To mě zaujalo. Bavíme se tady snad o polyamorii? „A takhle to je. Je velice snadné, aby tě každej soudil. Lidi si myslí, že seš mizera. Pěkná svině. Však to znáš, ne?"

„Když jsem zrovna ženatý, jsem vždycky věrný," Jin pokrčil rameny, jako by se Hyunshik neptal na úplně jiné věci. „Krom toho, Bůh mě osvobodil od moralizování. Nikoho nesoudím. Naopak. Já všechno dokážu pochopit." Jin nasucho polknul. „Víceméně. Takže se se mnou klidně můžeš bavit o čemkoliv."

„Ale ve skutečnosti jsem jen ubožák," blábolil Hyunshik oblbnutý lokální anestezií, horečkou a vším tím ostatním zmatkem. „Jsem chudák, co se zamiloval do dvou lidí zaráz, a nemá kuráž si jednoho z nich vybrat."

A uprostřed tohoto povídání o nevěře, Jungkook ukradl skalpel. Ovšem milostný dopis, který poslal Jimin, definitivně přišel vniveč, protože Jungkookovi vypadl z kapsy. Chci říct... skoro. Protože V, který vždy dával pozor na detaily, si papírku na zemi všimnul. Pohotově lístek zašlápnul, aby si ho nemohl všimnout nikdo další – například Jin.

j-hope si nebyl jistej, co to cítí za divný pocit, ale byl jenom nasranej. „Proč jsi to kurva udělala?" pobíhal zmateně okolo klečící a plačící Aneko.

„Nevím. Omlouvám se," vzlykala ona.

j-hope jí ale nevěnoval moc pozornost. Vyžíval se v tomhle novým pocitu, ale zároveň mu byl stále podivně cizí.

„Omlouvám se," opakovala pořád dokola.

Ale j-hope, můj sladkej j-hope, vyrval z pevné linky v kanceláři asi tak všechny dráty, donutil ji si lehnout na zem a svázal jí ruce a nohy za zády. Ani jsem netušil, že v něm taková zloba občas je. Ke mně se chová tak mile, něžně a láskyplně. Zdalipak bych mu měl říct, aby na mně někdy zkusil taky něco takového?

„Jste jedenáct metrů od cíle," hlásila Mira kanálistům (zkratka pro „policisty v kanále").

„Rozumím," ohlásil se Shin. „Pokračujeme v akci."

j-hope byl vážně v ráži. „Zkurvenej spratku, čubko prašivá!" nadával Aneko, když ji svazoval.

„Omlouvám se," spílala.

„Drž hubu!" zaječel a popadnul ji za vlasy. „Nevykládej mi o svým životě. Nejsem ňákej tvůj zasranej kámoš z předměstí, je to jasný?"

Aneko jen plakala. Nechápu proč. Já bych si tohle na jejím místě fakt užil. Jen tak to říkám.

„Jestli budeš škemrat únosce o přátelství, tak skončíš v pěkným hajzlu," poučil ji j-hope.

***

Co byste preferovali: Aby Hyunshik zemřel při operaci, nebo aby j-hope zastřelil Aneko?