La Casa de BTS

HA, HA, HA!

Mira dorazila domů, řekl bych, asi tak v jedenáct večer. Vzmohla se jen na to, aby se svlékla, nastavila budík a padla do postele. Ale pan Krteček jí nedopřál zasloužený klid. Dal si v hospodě jednoho, dva panáky na kuráž a zavolal jí.

„Ano, Kime?" zvedla to v polospánku.

To ho sralo nejvíc. Vždycky ho oslovovala příjmením, nikdy jménem.

„Ahoj," pozdravil rozpačitě. „Už jsi spala?" Jo, skoro, blbče.

„Ne," zalhala. „Co se děje?"

„Nic, buď v klidu." Hryznul se do rtu. „Stále nad tím přemýšlím. Máš chvilku?"

Nyní bych vám rád připomněl, že u tohoto rozhovoru nebyli tak úplně sami. RM, který se ve svým zebřím pyžamu také již ukládal ke spánku, byl nyní vyrušen, když Krteček začal mluvit do telefonu.

„Nech ji, bude z toho zničená," zašeptal si pro sebe.

„Jo, jasně," Mira se posadila. Pořád netušila, co se děje, ale měla strach, že něco zlého.

„Promiň, ale zeptám se přímo: O co šlo s tím Warholem?" To je blbec, co? Fakt ji otravoval jen proto, aby se zeptal na tohle. Kdybychom právě vyhazovali tiskárnu do vzduchu, tak neřeknu, ale taková pičovina? To snad ani nemyslí vážně.

„Prosím?" nechápala Mira. To je rozdíl mezi ní a mnou – já bych na tomhle místě zavěsil.

Ale ona zjevně měla trpělivost poslouchat ho dál. „Že jsem jedno velké překvapení," uvedl ji do situace. „Cos tím myslela? To se mi nemůžou líbit moderní malíři nebo muzea?"

„Jo, jasně, že jo. Jenom... překvapil jsi mě. Nevěděla jsem to," Mira pokrčila rameny, protože nechápala, v čem je problém.

„Ale hodí se to ke mně, ne?" naléhal Krteček. Je vtipný pozorovat, ke kolika absurdním rozhovorům dojde během jednoho přepadení, a jak nakonec ty opravdu důležitý věci přebijou takový prkotiny jako je záliba jednoho poldy v moderním umění.

„To jo," odvětili Mira i RM současně. RM se mnou jako jeden z mála názorů totiž sdílel ten o absurdních rozhovorech na přepadení. „Poslyš," pokračovala Mira sama. „Jsem unavená. Promluvíme si zítra, dobře?"

Ale Krteček neměl v plánu se vzdát tak snadno. „Ten chlap, se kterým jsem tě viděl v kavárně, drželi jste se za ruce." Ach tak, ty myslíš toho, co tě právě slyší. Ty jsi ale génius, Krtečku. Nicméně, RM zbystřil. „Vyspala ses s ním?"

Ha, ha, ha, ha, HA, HA, HA. Tak to jsem jako neslyšel.

Ale RM jo. A určitě si vzpomněl na náš rozhovor o tom, že měl „několik známostí".

„Chci to vědět," naléhal Krteček. Já bych chtěl vědět věcí...

„O co ti jde?" zarazila se Mira.

„Šla bys s ním do postele? Ano, nebo ne?"

RM už nemohl spát. Popravdě odpověď na tuhle otázku ho celkem zajímala.

„Odpověz, Mira-ssi," ozval se Krteček dotěrně znovu.

„Tak šla. Proč by ne?" odvětila Mira, protože byla vydrážděná.

RM se nahlas rozkašlal, ale naštěstí se poblíž hangáru nenacházel nikdo, kdo by ho mohl najít. Na druhou stranu by ho už nenašel nejspíš nikdy nikdo, kdyby byl tak nešikovný a udusil se, takže asi dobře pro nás, že dokázal přežít.

Krteček na Miřinu odpověď nedokázal najít slov. Dobře mu tak.

„Cos čekal, že odpovím?" zeptala se nevrle. „Jsem svobodná pětatřicetiletá matka, a je fakt, že sex by mi prospěl, abych přišla na jiné myšlenky."