La Casa de BTS

V sedmém nebi

Mira si možná myslela, že RM nepočítá s nenadálými situacemi, ale bylo to přesně naopak. Pro to, co jsme se chystali udělat, nějakou takovou potřeboval.

„Půjdou dovnitř," tím si byl od začátku jistej. Do určité míry počítal s chaosem. „Nevím, jestli to bude útok nebo naléhavý případ, můžou to být záchranáři nebo poslíček s pizzou, ale je jasné, že se nás pokusí infiltrovat. A to bude naše příležitost, abychom se pokusili dát jim Trojského koně. Víte, co to je?"

„Ne," zavrtěl hlavou Jungkook. „Ale rýmuje se to dobře." Uznal.

„Ne," zarazil ho RM. „Trojský kůň..."

„Vidím hlubokou tůň," zkusil Jungkook a zasmál se vlastnímu vtipu.

Junghyun za ním mu vlepil pohlavek. „Sklapni a zkus se aspoň jednou soustředit," napomenul ho.

„Promiňte, RM-ssi," Jungkook zvedl ruce nad hlavu.

„Řekové byli ve válce s Trojany," začal vyprávět RM. „Jednoho dne Trójané našli před branami svého města obrovského dřevěného koně. Nechali se svojí samolibostí unést, mysleli si, že je to dárek od vzdávajících se Řeků, takže otevřeli brány a vtáhli ho dovnitř. Nevěděli však, že ten kůň byl dutý a plný řeckých válečníků. Tu noc prohráli Trójané válku. A přesně to uděláme i my. Když se pokusí vstoupit a budou si myslet, že vyhrávají bitvu..."

Objevíme se my – já, Jin a Mat v Dalího maskách, přijdeme před ty tři, Jin jim zamává pod nosem plastovým tácem a řekne tohle: „Všechny kovové předměty dejte sem. Brýle." (Jo, ty hlavně!) „Hodinky. No a jestli máte zbraně nebo mikrofony, taky vám důrazně doporučuji, abyste je odevzdali. Budeme totiž sledovat jakýkoliv typ rádiové frekvence." Oznámil přímočaře. No a jako by toho nebylo málo, Jin dodal: „Pro jistotu se také zujte." Což nevím, jestli bylo bezpečnostní opatření, nebo jen chtěl čichat něčí smradlavý ponožky. „Nyní si lehněte. Na zem." Jin to musel protahovat co nejvíce to šlo.

Protože já a Mat už jsme byli u pásu na kovové předměty.

„To je ono. Hezky jako švábi." Jin se opět začal smát vlastním vtipům.

Mat byl sice dvoumetrovej chlap, ale ruce měl jemný, že byste se až divili. Vyvrtal nepatrnou dírku do Krtečkových brýlí, vložil do ní mikrofon a zase to celé zalakoval, aby nebylo nic znát. Bylo to víc než precizní, jak by řekl V – bylo to umění. Já mezitím zkontroloval ostatní kovové předměty, abych zjistil, že ani policajti nejsou tak blbí, aby si sem nosili čipy nebo zbraně.

„Vstaňte a nazujte si boty," pokynul Jin přesně ve chvíli, kdy Mat položil brýle zpátky na pás.

Nakráčel jsem před Krtečka s jeho brýlema na táce. „Vemte si jenom brýle," pokynul jsem mu. „Ty přece budete potřebovat." Ostatní věci jsme zatím nechali stranou. K čemu hodinky nebo šperky, že jo?

RM se ze svého hangáru napojil na čip v brýlích. „A nyní konečně... Vítejte," slyšel říkat Jina. „Vemte si své věci a pojďte za mnou."

RM byl v sedmém nebi. Všechno najednou vycházelo líp, než si vysnil. Ale to se mělo velmi brzy změnit.

***

Zdravím!

Protože začal semestr a s ním spousta povinností, musela jsem přesunout vydávání kapitol na sobotu ve 20:00. Zatím mě to ale dost baví :D Prostě se můžu koukat na seriál a u toho psát remake a co si budem, je to fakt boží xD

Jak to nicméně baví vás? Ocenili byste, kdyby v ději bylo víc změn? Jsou některé scény třeba příliš zdlouhavé, a jiné naopak chybí? Jsem moc ráda za každou zpětnou vazbu, takže se určitě nestyďte napsat! ;)

Krásný víkend přeje 

Ruu :)))