La Casa de BTS

Konec dvanácté části

Jednou takhle brzy odpoledne v tvrzi zaklepal Vmu RM na dveře.

„Ano?" pozval ho dál.

„V-ssi, jsi v pořádku?" otázal se RM. „SUGA říkal..."

„Myslím, že mám horečku," odvětil popravdě V. Bylo to součástí našeho plánu o tom, jak ukázat Jungkookovi, že nemá u lídra sebemenší šanci. V se dobrovolně nabídl, že ho zkusí svést. A protože já už předtím zkoušel to samý s Jungkookem, bylo mi ctí nechat to na něm.

„Tak ukaž," povzdechl si RM a začal mu měřit teplotu. Vlastní rukou, jak kdyby to byl teploměr. „Ne, na horečku to nevypadá." Zavrtěl hlavou po chvíli. „Možná je to z toho grilovaného masa, taky mi není moc dobře." A tím chtěl říct „možná je to z mého moštu". Z toho, co jsme připravili já a Jungkook na grilu, nemohlo být nikomu špatně, tomu odmítám věřit.

V se natáhnul na postel. „Tak si sem na chvíli lehni, je tu místo," pousmál se. RM od něj odvrátil pohled. V se rozesmál. „RM-ssi, já tě přeci neukousnu, no ne?" ušklíbnul se.

A tak si lehli vedle sebe. V byl nadšený, že se mu povedla první část mise – RM zůstal. Položil si ruku na hrudník a začal ztěžka oddechovat, jako by ho lídrova blízkost fakt hodně rajcovala. „Zdá se to jen mně," začal a krátce se podíval vůdci do obličeje, „nebo je ve vzduchu nějaké napětí?" Nadhodil.

RM se záměrně díval všude po pokoji, jen ne na něj. „Napětí říkáš?" zamumlal.

„Jo," přisvědčil V.

„Tady?"

„Jo." V se odmlčel a přetočil se na bok. „Možná... víš... možná jsou to ty čtyři měsíce, co jsme tu zavření nebo... nebo horečka... nebo... nebo je to prostě tím, že seš fakt sexy." Vybalil to na něj.

Tehdy poprvé byl RM konfrontován s nepříjemnou realitou – lidi z jeho bandy přemýšlí tímhle způsobem o příslušnících stejného pohlaví.

V mu nyní přejížděl prsty po kravatě, kterou neustále nosil, aby vypadal jako učitel. „Necítíš to ke mně taky?" zeptal se zcela vážně. Ne že by ho fakt rajcoval, teda... myslím... ale V je až zatraceně dobrej herec. Nechápu, proč skončil tady. Mohl být slavnej.

Nyní se našemu vůdci svůdně díval do očí a nehodlal svým pohledem uhnout ani o píď.

„No... já..." vymlouval se on, aniž by se na něj díval, zatímco on po jeho kravatě pošlapával svými prsty, jako by to byla malá chodidla. „V-ssi, není žádných pochyb o tom, že jsi krásný, mladý muž s úžasným charakterem. Atraktivní. A já jsem velmi citlivý vůči těmto stimulům, samozřejmě. Ale jde tu o to, že..." že nejsem teplej, chtěl říct, „že... mezilidské vztahy tu nejsou povoleny." Vymlouval se.

To Vmu nestačilo. „Já tě ale přeci nežádám, aby sis mě vzal, RM-ssi," laškovně mrknul a posunul se k němu blíž.

„Já vím, ale..." Nejsem teplej. Prostě to řekni!

„Co takhle jednu rychlovku?" nadhodil V, kterej nikdy neměl v plánu se s ním vyspat, ale to ostatně ani RM s ním.

„Prosím tě, sklapni," zasyčel RM, který už se začínal cítit velmi nekomfortně.

V to vycítil. „Pane Bože," protočil oči a odtáhl se.

„Nechtěl jsem tě ranit, ale jde o to, že... že prostě nemůžeme," trval RM na svém. To by tak hrálo, kdyby porušil vlastní pravidla.

V se zasmál. „Ne, mě ranit nemůžeš, to máš pravdu," přiznal. „Vlastně si myslím, že jsi jeden z lidí, kteří se ke mně chovali nejlíp za celej život." Ušklíbnul se. „Proč jsi mi teď prostě neřekl, že tě nerajcujou kluci?" Znovu se na něj podíval.