La Casa de BTS

RM vs. Krteček

Krteček mezitím v kavárně vyřídil hovory se soudcem, aby získal veškerá nutná povolení k nahlédnutí do lejster jedné nejmenované lékárny.

RM věděl, že tam v tuhle dobu bude, takže si nakráčel do kavárny, aby se mohl jako vždy mrknout na zdejší telku. Krteček se odvrátil na stranu, když ho tam spatřil stát a zírat na obrazovku.

„Máme podezření, že jim někdo předává informace zvenčí," šeptal Krteček soudci do telefonu, „takže bych vás požádal o absolutní diskrétnost, prosím. Děkuji mnohokrát." Ještě aby ti tak nevyhověl soudce, že jo? Krteček odložil telefon a podíval se na ‚Namyoona', jak nyní vysedává vedle něj a nespouští oči z obrazovky. „Jestli hledáte Miru, tak tu není." Ušklíbnul se jeho směrem, i když se na něj stále nedíval.

„Prosím?" obrátil se RM jeho směrem. „Ach tak... ne, přišel jsem si jen dát lipový čaj." Usmál se na Krtečka. Z televize se pořád ozývaly zprávy o přepadení a Krtečka začal jímat jeho policejní instinkt.

Takže si nyní povíme něco o hodně blbým plánu, jak být sympatickej poldovi, kterýmu rozhodně nikdy sympatickej nebudeš. Ne proto, že jsi mezinárodně stíhaný lupič a on polda, ale proto, že jste sokové v lásce – nebo jimi přinejmenším velmi brzy budete.

Za prvé: Začni jako s tím balením – předstírej, že jsi debil, a buď vlezlej.

„Promiňte," oslovil Krtečka Namyoon, „jak to jde s tím přepadením?" Začal dolízat. „Slyšel jsem, že se tam střílelo a vypadá to, že se to protáhne... to musí být hrozné." Vrtěl Namyoon soucitně hlavou.

Vím, že bych mohl našemu vůdci říkat pravým jménem, protože ho vlastně znám, ale to by nebyla taková prdel.

Nicméně, Krteček odvětil: „Ne, ne, už bude brzy po všem."

Za druhé: Předstírej překvapení.

„Vážně?" Namyoon nakrčil obočí. Popravdě řečeno se v přítomnosti Krtečka choval dost podezřele, nějak mu nedošlo, že když bude balit Miru, jejího kolegu si tím automaticky poštve proti sobě.

„Ano."

Za třetí: Měj hubu plnou keců. „Tak to jsem rád, to mě moc těší, protože... Pane Bože, nedokážu si představit, jak tam ti nebozí lidé musí trpět, myslím ti... ti rukojmí." Namyoon se odmlčel a dodal: „O vás nemluvě." Uculil se na Krtečka a mírně se k němu naklonil.

Jenomže jakkoliv skvělej máš plán, tento člověk ti nedůvěřuje, takže se karty nečekaně obrátí, když se tě zeptá: „Vy pracujete někde poblíž?"

„Ach, ano," odvětíš dobrácky. „Vlastně hned vedle."

Avšak podělal sis to, protože policii nic neunikne: „Mira říkala, že jste nezaměstnaný." Mračí se na tebe přísně ten krtčí muž.

Povzdechneš si. „Před několika měsíci jsem přišel o práci, takže se nyní, řekněme, pokouším rozjet vlastní byznys." A jakej!

„Aha," Krteček však zní stále trochu odměřeně.

„No... je to jen malá firmička." Ale pracujeme tvrdě, chtěl jsi dodat.

„Jste podnikatel," mumlá si Krteček pod fousy.

„Ano," přikývneš. Bylo by totiž divný odvětit na tohle třeba „ne", i když já bych to zkusil.

„A čím se ta firma zabývá?" zajímá Krtečka.

Popostrčíš si brýle na nose. „Jablečným moštem," řekneš sebejistě, i když tvůj jablečnej mošt je nejhnusnější věc, co jsem kdy pil, a jedinej důvod, proč měla naše banda společnou sračku.

„To snad ne!" vyjeví se Krteček, ale ty víš, že to nejspíš jen hraje.

„Je to biomošt," upřesníš. Nuže, pokud „biomoštem" nazýváš projímadlo...

„Moje matka taky kdysi takový vyráběla," vymýšlí si Krteček.

„To snad není možné!" zvoláš, ale nemyslíš to vážně.

„Ale ano..."

A pak uděláš chybu. Ale jsi jenom člověk. I ty musíš sem tam nějakou udělat. „Vyrábím ho v dílně, kterou mám nedaleko."

„Já pil mošt místo mateřského mléka," chlubí se Krteček.

„Můj děda měl báječný jablečný sad," chlubíš se na oplátku. „Byl to malý sad. Tak jsem do toho praštil."

„A dílnu máte tady poblíž, říkáte?" vzpomene si, bohužel pro tebe.

„Ach, ano, hned vedle." Teď už nemůžeš couvnout zpět, i kdybys chtěl.

A Krteček samozřejmě prohlásí: „Rád bych ho ochutnal."

„Jistě, jsme domluvení." To ale ani nevíš, že ho tvoje maličkost zaujala již natolik, že to myslel vážně a brzy se staví. Proto dodáš: „Určitě vám přinesu láhev."

„Děkuji," usměje se falešně, a když od něj odvrátíš pohled, neustále si tě prohlíží, nejraději by tě zkoumal pod mikroskopem jako nějakou hodně nakažlivou bakterii.

*

Jakej je podle Krtečka RM? Vlezlej, podezřelej? Příliš velká konkurence?