La Casa de BTS

Pomluvy

Mira rázně přitiskla prst na Jinovu fotku v policejní složce. „Chci, abys všechno o tomhle individuu vypustil do tisku, všechno," přikázala Krtečkovi. Samozřejmě, že byla stále nasraná kvůli té kauze předtím. Ale s tím mohl RM počítat, že jo?

„Ale proč?" nechápal Krteček. I jeho napadlo, že se z Miřiny strany nejspíš jedná jen o krutou pomstu.

„Chceš vědět proč?" vyjela na něj Mira.

„Ano," přikývl Krteček.

„Protože tento chlap z toho dělá zatracenou show." V tom má nejspíš pravdu. „Jako kdyby to byl film." Ale Jin má filmy tak rád! „Uvidíme, co si celá Korea bude myslet nyní, až uvidí, že ten excentrik zadržuje a míří pistolí na hromadu mladistvých."

„Mira-ssi," vložil se do toho plukovník Han, který celou konverzaci poslouchal. „Nemyslím si, že získáte veřejné mínění na svou stranu, když řeknete, že šéf únosců je excentrik. Tato země excentriky zbožňuje."

RM na druhé straně si upravoval košili a pousmál se nad těmito slovy. Líbilo se mu, co rozpoutal. Byla to vzpoura asi tak proti úplně všemu.

Teda líbilo se mu to, dokud neuslyšel Hana říct: „Potřebujete něco víc. Navrhl bych třeba: Obchodování s ženami. Nevyřešený případ kuplířství. Něco, co lidi neodpustí."

RM zbystřil a začal poklepávat prsty o stůl. „Nedělejte to," zašeptal. „Mira-ssi, neklesejte tak hluboko, nedělejte to." Prosil úpěnlivě. Věděl nejspíš, že to v naší bandě vyvolá konflikty, a v tom se nemýlil.

Mira se ohlédla zpátky na Krtečka. Ten taky vrtěl hlavou. Jak už jsem říkal, byl to poctivý muž. Ale taky jsem říkal, že Mira byla fakt nasraná. Proto se podívala Hanovi zpříma do očí a přikývla. „Pusťte to," svolila. „Pasák. S neuzavřeným případem o obchodování se ženami ze západu. Některé z nich byly nezletilé."

RM se zhrozil. Jediné, co mu nedošlo, bylo, jakých svinstev jsme všichni – včetně jeho krásné, zajímavé Miry – schopní, když se naštveme a chceme spálit všechno, co nám stojí v cestě, na žhavé uhlíky.

„Propuštěn na svobodu za spolupráci s policií," pokračovala Mira.

„Navíc práskač," doplnil ji Han. RM si povzdechl. Tohle opravdu nechtěl. „Líbí se mi váš styl," úlisně prohlašoval Han. Špína, to bylo jeho. Kdyby sebou slova nesla příchutě a barvy, on by se doslova topil v hovnech. „Jdu všechno připravit." Pokynul kolegům na pozdrav a zmizel.

Mira zůstala sama s Krtečkem. Když spatřila jeho nevěřícně výraz, obrátila se k němu zády. „Poslouchej," vydechl. „Poslouchej mě." Předešel ji, aby jí viděl do tváře. „Jsi si jistá tím, co děláš, viď? Budeme pomlouvat člověka." Upozornil ji.

„Pomlouvat člověka," přežvýkala.

„Ano?" ujišťoval se Krteček.

„Ano," přikývla. „Víš, propírají mě v televizních debatách, v mezinárodním tisku jako tu největší mrchu v zemi. A náhodou můj exmanžel využije tuto chvíli mojí slávy, aby se zeptal mé dcery, jestli s ním chce bydlet."

Krteček chápavě přikývl a sklopil zrak.

„Víš, co to znamená?" pokračovala. Když neodpověděl, řekla mu to sama: „Že mě zbaví péče o dceru." Už zase měla na krajíčku. Mira byla statečná žena, ale kdykoliv padla zmínka o její Wooně, zmínka jako je tahle, měla chuť řvát a střílet policejní pistolí do vzduchu. „Znamená to, že půjde k soudci a řekne mu: ‚Ctihodnosti, největší mrcha v zemi nemůže vychovávat moji dceru. A navíc, dcera chce žít se mnou.'."

RM svěsil obličej do dlaní a sundal si falešný brýle. Konečně pochopil, že situace není tak černobílá, jak se na první pohled mohlo zdát. Ale už zase netušil, co s tím vším budeme dělat a jestli máme vůbec nějaké šance se z toho vylízat.

„Soudce ji nesvěří do péče chlapovi, který tě týral," utěšoval Miru Krteček.

„Vždyť mi nevěří ani moje matka," namítla Mira. „Proč by mi měl věřit soudce?"

„Já ti věřím, Mira-ssi," poznamenal Krteček, jako by to tady snad někoho zajímalo. „Já ti věřím," zopakoval. No jo, my víme. Ale co z toho plyne? „Můžu u soudu svědčit v tvůj prospěch." Aha, to mě nenapadlo. Uděláme nějakou show s názvem Krteček, strážce spravedlnosti?

Ani Mira z toho nebyla moc přesvědčená. „Svědčit?" přelétla ho očima s uchechtnutím.

„Ano," on to však myslel naprosto vážně.

„O čem bys svědčil? Nic jsi neviděl." No právě.

„A co, kurva?" rozčílil se po dlouhé době i mistr Krteček osobně. „Copak nebudeme pomlouvat Seokjina? Pak můžeme pomlouvat každého, ne?" Udělal krok od ní. „Kurva." Zopakoval. „A tvýho exmanžela bychom měli pomluvit jako úplně prvního." Dospěl náhle k radikálnímu rozhodnutí. „Je to zatracenej hajzl. A bude... řeknu... řeknu, že jsem na tobě viděl modřiny." Pokýval hlavou. „Jo, řeknu to. Měla jsi modřiny. Pod minisukní."

„Já přece minisukně nikdy nenosím."

„To je jedno, kruci." Pousmál se, což donutilo k mírnému pousmání i ji. „A taky se přiznám k té noci v horách, co jsme spolu strávili."

Mira netušila, co na to má říct, tak mu padla kolem krku. Opravdu se divím, že se z toho doteku Krtečkovi hned nepostavil.

RM nemohl ve své hlavě přijít na žádný důvod, proč by si měl odpustit, že Jina takto hodil přes palubu.

„Promiňte, inspektorko. Můžeme?" vyrušili Miru z intimní chvíle kolegové vracející se do stanu.

„Co se stalo?" chtěla vědět.

„Vyslýchali jsme toho Číňana, co pracuje na vrakovišti."

RM popadl své brýle a nasadil si je, jak kdyby mu reálně k něčemu byly. Nyní nebyl čas truchlit nad Jinem, musel ještě zachránit sám sebe.

„Vypadá to, že se toho hlídače předtím vyptával nějaký maník na to auto. Asi o hodinu dřív než jsme dorazili."

RM si vše poctivě zapsal, jako by byl ve škole.

„A mluvil s ním čínsky," objasnil velitel Shin. Tato informace Miru poněkud zaskočila. „Podle popisu subjektu by ten muž zároveň mohl být ten, který mluvil tady s kolegou." Ukázal na strážníka, který stál vedle něj. „Ten žebrák mám na mysli."

Mira přikývla. „Přiveďte toho Číňana sem." Přikázala. „A nechte prověřit všechny dostupné údaje o zločincích z Číny zadržených v Jižní Koreji. A ať udělají identikit." Pokračovala.

Identikit. Taková ta krásná počítačová věc, do které si namalují tvůj obličej. Fakt super věcička. A díky ní RM věděl, že je v hajzlu.

Takže zatímco poslouchal Krtečka žvanícího něco o tom, že chce informace o všech vyslýchaných či zatčených Číňanech žijících v Soulu, on už si začal googlit, jak se z toho vylíže – začal tím, že si na Facebooku našel toho Číňana, jehož pravé jméno ve stanu párkrát padlo.

Obrázek našeho lídra byl tak anonymní jako puzzle o tisíci kouscích, ovšem nesložené. Ale tento svědek mohl dát všechny ty díly dohromady. A přesně k tomu se schylovalo.

A Mira, která nikdy nevěřila na sestavování portrétů, by měla klíč k celé operaci.

RM našel na Facebooku fotky Číňanovy dcery. 

*

Co je Jin zač, už víme, ale je podle vás v pořádku šířit o něm pomluvy a dezinformace?