Hyunshik se sbíječkou část 3.

19 3 0
                                    

Mezitím, co RM panikařil (už si stihnul opařit ruce lipovým čajem a zakopnout o vlastní židli), měl Hyunshik stále unikátnější a unikátnější nápady, jak nás všechny dostat. Kam se hrabe policie, že jo?

„Musíme se odsud dostat a o všem informovat poldy," nabádal dál toho samýho kluka, kterýmu bylo z tohoto všeho tak trochu do breku a tak trochu na zvracení. „V mé kanceláři je telefon, mám ho v kabátu. Ten visí na věšáku."

„To ne..." chlapci selhával hlas.

„Poslouchej mě, měl jsi čtyřicet vteřin, abys..."

„Běžte tam vy!" prosil ten kluk.

„Já nemůžu, to nejde," vymlouval se Hyunshik. „Víš, co by se stalo, kdyby tam někdo byl?" To je aspoň pokrytectví, co? Rád by byl za hrdinu, kterej odtud všechny dostane, ale zároveň pro to nechce hnout prstem.

Naštěstí je opět přerušil Junghyun. „Chci slyšet, že ta mašina jede, sakra!" zaburácel. „A už to nebudu znovu opakovat." Utrousil ještě.

Hyunshik před ním padnul na kolena a skoro se mu klaněl. „Promiňte, moc se omlouváme. On, tento kluk," ukázal na svýho kolegu, „je fakt strašně unavený, víte?" Buď to, anebo ty jsi strašně blbý. „A já taky... Já umřu. Umřu tady!" Div si netrhal vlasy z hlavy i s kořeny.

„Vypadni odsud," zavrčel Junghyun. „Vypadni a odpočiň si."

Rád bych řekl, že tímhle je vaše malé dobrodružství u konce, pánové. Ale výjimečně teda nebudu lhát.

***

Co se Hyunshika týče, má ještě vůbec cenu se na něco ptát?

La Casa de BTSKde žijí příběhy. Začni objevovat