La Casa de BTS

Konec jedenácté části

RM už seděl s Mirou v boxu a objednal si gin s tonikem – prostě nějaký pití pro dámičky, aby neodešel moc zliskanej.

„Ještě, že jsem přišel," pokoušel se intelektuálsky flirtovat s Mirou, „když ten, s kým jste si to rande domluvila, se na vás vykašlal." Většinou mu to moc nešlo, tyhle balící hlášky, ale pokusil se to vydržet. Myslel si, že to dělá pro nás. Ale výjimečně myslel dost blbě.

„Ach, ano, nevím, co by se mnou bylo, kdybyste se neobjevil," pousmála se Mira na druhé straně a zamíchala si svůj už asi třetí drink.

„Jistě," přisvědčil RM. „A pokud se smím zeptat," naklonil se k ní blíž, „na té schůzce vám nějak zvlášť záleželo nebo tak...?"

„Ne, už ne," přiznala Mira.

„To je ale škoda," hrál to s ní RM dál.

„To vůbec," opáčila. „Myslím, že jsem díky tomu potkala někoho mnohem zajímavějšího." Laškovně na něj mrkla.

Měla výstřih a docela krátkou sukni. Musíš být pomalu Dalajláma, aby si kvůli tobě Mira oblíkla něco takovýho. Dalajláma nebo RM, nic jinýho.

„Takže říkáte, že vám k něčemu budu?" uculil se na ni.

„Určitě ano," přikývla.

„Tak to jsem rád," zazubil se. V její přítomnosti to neuměl jinak. Ztrácel veškerou kontrolu i zábrany. „Musím vám totiž bohužel oznámit, že jsme oba dost v nebezpečí, protože jestli to všechno vypiju," ukázal na svou skleničku, „tak... tak vám dost možná povím svůj životní příběh nebo něco takového." Zasmál se. Mira udiveně přikývla. Už, už chtěla ten příběh celej slyšet. Ale jako policistka se musela naučit být trpělivá. „A to bude teda průšvih, když jste od policie," zkonstatoval.

Ona se zasmála.

On si neuvědomil jedinou věc. Výjimečně se neopil z alkoholu nýbrž z její přítomnosti.

„Určitě jste velmi zábavný, když se někomu otevřete," polichotila mu Mira.

A RM si něco uvědomil. „Jak dlouho si ještě budeme vykat?" vypadlo z něj. „Totiž... sakra, to jste měla navrhnout vy, vidíte to, už začínám být opilý. Moc se omlouvám." Úslužně se uklonil.

Miře to přišlo roztomilé. Ale byl čas přestat si hrát a začít být vážní. Využila jeho rozpaků, aby ho sedřela z kůže. Nechtělo se jí do toho, ale musela. Naklonila se k němu blíž a zašeptala: „Nemám problém s tím, že bychom si začali tykat," pousmála se vřele. „Avšak," zdvihla ukazovák, „trvám na tom, abyste se na mě prvně podíval pod stolem."

RM zůstal jen zírat. Asi nerozuměl situaci. Vždyť ještě nebylo ani deset večer. Vážně ji má očumovat pod stolem?

„No tak, Namyoon-ssi," povzbuzovala ho. „Sehněte se. Prohlédněte si mě pod stolem. A pak si budeme moci tykat."

RM stále váhal. „Mira-ssi, vážně je to vhodné...? Tady?" začal se nejistě rozhlížet.

„Namyoon-ssi," zopakovala o poznání rázněji. „Prostě mě poslechněte." Trvala na svém a znovu se pousmála, aby ho nevyplašila.

RM se naposledy rozhlédl kolem sebe. Když zjistil, že v kavárně není moc dalších návštěvníků, posunul se na sedačce a podíval se pod stůl, kde na něj nečekal Miřin rozkrok, ale její nabitý revolver. V tu chvíli mu došlo, že ona zkouška, které se musí podrobit, bude mnohem náročnější, než se domníval, a že to bude nejspíš stát trochu víc úsilí než jeden rozhovor.

„Nechci, abyste mi tu dělal scény," prohlásila Mira, když se vrátil do původní pozice, jen o poznání více šokovaný a rudý ve tváři, jak se skláněl. „Mám důvodné podezření, že něco skrýváte v té dílně, kde údajně vyrábíte mošt." Vysvětlila mu. „Takže buď mě tam vezmete po dobrém, nebo počkáme tady, než si seženu soudní příkaz, ale varuji vás, že mi to bude trvat pár hodin. Takže se rozhodni."

Mrkla na něj a upíjela ze své sklenky, zatímco si vychutnávala jeho nervózní výraz.

*

Tak jsem po delší době zpátky :)

Nicméně, z tohoto dílu mi nyní zbývají vydat pouze dvě části.

Jaká dějová linie příběhu se vám zatím nejvíce líbí? Je někdo/něco, na co byste se chtěli zaměřit, něco co byste chtěli vědět? Máme tu oproti původnímu seriálu naprostou svobodu, takže je něco, co by se s postavami mělo stát, do čeho byste se chtěli víc ponořit? Upozorňuji, že fantazii se meze nekladou! :)

Krásný zbytek víkendu přeje Ruu <3