Daewoo

20 3 11
                                    

Krteček se po svém výstupu další den v práci (to byla neděle – my totiž na víkendy nehrajem) cítil poněkud zaslouženě trapně. Uvařil pro sebe i inspektorku čaj, usmíval se na ni a přál si propadnout se do země.

„Prošli jsme pevné disky bezpečnostních kamer," oznámila mu, i když záznam jí právě běžel na televizi za zády.

„Poslyš, Mira-ssi," Krteček se hryznul do rtu. Netušil, kdy si to budou mít příležitost vyříkat, proto to chtěl mít z krku co nejdřív. „Chtěl bych se ti omluvit za včerejší večer. Čtyřicet osm hodin jsem nespal, dal jsem si trochu víc vodky." Ale copak, seš snad Rus? „Nechci, aby sis myslela..."

„Zadrž," položila mu ruku na rameno (nu, spíš na klíční kost, abych byl přesný). „Neřeš to, dobře? Vždyť o nic nejde." Už to byla zase ona – laskavá a usměvavá. „Pojď se radši podívat na tohle." Obrátila se k televizi. „Shin totiž pokročil s případem."

Založila si ruce na hrudi. Krteček zabrejlil na obrazovku.

„Toto je záznam ze dne, kdy Jung Hoseok a Min Yoongi navštívili muzeum," vysvětlovala.

A RM, který se mezitím učil znovu a znovu skládat origami, opět poněkud zbystřil, protože když slyšel Miru, byl si jist, že Krteček je s ní ve stanu.

„Všimněte si věcí, které položili na podnos u vstupu," nabádal nějaký policejní expert na kovový předměty nebo nevím na co.

„Co nejvíc to přibliž," pokynul velitel Shin technikovi. Ten nyní přiblížil mně, v dlouhé sukni, paruce a vysokých botách, jak si beru batoh a klíče od auta z tácu. Ty byly asi nejdůležitější a Shin si jich všimnul.

A Mira dle nich hned odvodila značku. „Je to starý Daewoo s původní klíčenkou," identifikovala.

Když tuto informaci RM slyšel, doslova ho posadila na zadek. Pokud s něčím nepočítal, tak s tím, že se dopátrají tohoto auta.

„Zřejmě ročník 89 až 96," pokračoval Shin. A RM věděl, že má pravdu. Brzy budou vědět, co je to za auto a budou se snažit ho najít. RM sklopil hlavu do dlaní a mnul si týl. Poprvé od začátku přepadení měl příliš mnoho nedořešených věcí na starosti a začínal se bát, že se z toho sesype.

„Známe den i hodinu, kdy tam přijeli a značku auta, v němž přijeli," opakovala si Mira pro sebe. „Prohledáme celou oblast." Rozhodla. „Bezpečnostní kamery, parkoviště, banky, parkovací lístky, všechno." Prostě jděte, obléhejte, znásilňujte, vypalujte – víte jak, soudruzi.

„Vyhoď to a dej tam další soubor," nařídil Shin technikovi.

„Musíme to auto za každou cenu najít," prohlašovala Mira zatvrzele.

RM mezitím hledal fotku auta, o kterém mluvili. O vteřinu později už měla policie přesnou značku a ročník výroby.

„Tyhle klíče a auto nás dovedou na místo, kde to všechno začalo," konstatovala Mira.

RM našel fotku a s hrůzou v očích se na ni díval – jak kdyby byla prokletá.

*

Předpokládám, že tuhle fanfikci čtou výhradně (převážně) fanoušci BTS. Proto se neobtěžuju příliš vysvětlovat, které jméno komu patří a i nadále to tak zůstane. I pokud byste BTS neznali (o čemž fakt pochybuju :D), tak to časem stejně pochopíte.

La Casa de BTSKde žijí příběhy. Začni objevovat