Konec desáté části

10 1 0
                                    

„Prosím?"

„Přijdeš na večeři?"

„Ne, myslím, že ne, musím se stavit do nějaké lékárny."

„To nevadí, počkám na tebe."

„Ale ne, není to v Soulu, čekala bys moc dlouho."

Krteček zrovna řídil auto a telefonoval se svou zoufalou a neodbytnou ženou. Nechtěl si to přiznat, ale už ho nebavila. Unavovala ho a drásala mu nervy. Naštěstí však zrovna zastavoval u lékárny.

„Zavolám ti později," zahučel do telefonu a tipnul hovor.

Jenomže to už z lékárny vycházeli zoufalí lékárníci a lékárenští asistenti přímo Krtečkovi naproti. „Prosím, pomozte nám," zaťukala mu jedna paní na okénko. „Právě nás přepadli."

Bylo to směšné vidět všechny ty lidi ve zdravotnickém oblečení a obuvi vyjít ven do blata a prosit o pomoc. Lékárníci většinou působí tak uvědoměle. Pravdou ale je, že lékárna ve vesničce, kde jsme pět měsíců bydleli, byla poněkud prostší, v okolí bylo jen pár dalších domků, všude kolem lesy. Stála na zatraceně nepraktickým místě, ale byla zároveň jediná ve vsi, takže ji lidi potřebovali.

„Jen klid, jsem policista," Krteček se nezabýval lékárníky stojící v kalužích a vystoupil z auta. Měl nedobré tušení, že byl předběhnut.

Vedoucí lékárnice ho provedla prodejnou. „Chtěl jen záznamy o prodeji bez receptu, účetnictví, inventář a také knihy o prodeji," vysvětlila mu, když ho dovedla před vydrancované pořadače.

A jak už to v šachové partii chodí, jsou situace, v nichž je pro vítězství nutné obětovat jednu figurku. Přesně to nyní udělal RM, který si to na motorce drandil polní cestičkou. Krteček ho zahlédl – zezadu, v helmě. Byl si téměř jistý, kdo to je, ale věděl, že autem se za ním nedostane.

RM v tomhle případě obětoval jednu figurku z nejsilnějších – tu s mikrofonem v brýlích, našeho Trojského koně. Dostal Krtečka návštěvou lékárny do pěkné šlamastyky, která ho brzy pošle do pekla.

„Mira-ssi," zvedl zadýchaně telefon, „přede mnou v té lékárně někdo byl." Pauza. „Já nevím, jak se to mohlo stát, věděli jsme to jen my dva." A v tu chvíli omylem šlápnul do louže – doslova i metaforicky.

Od té chvíle mu nikdo v policejním sboru nevěřil.

*

Tak moji milí, co myslíte, že se stane dál? Co bude muset Krteček udělat, aby mu všichni opět začali věřit? Existuje něco takového?

To všechno zjistíme za dva týdny ;)

La Casa de BTSKde žijí příběhy. Začni objevovat