La Casa de BTS

RM vs. policejní stan

RM nakrásně kráčel do policejního stanu, ale předtím se musel prodrat bandou fotografů a jinejch zvědavejch zmetků. „Tam nemůžete," zastavil ho policista v půli cesty.

„Mám tady hovor pro vrchní inspektorku," vysvětlil RM věcně.

„No dobře." Policista mu chtěl vzít telefon z ruky.

„Je to naléhavé a osobní," RM se nedal odbýt. Dlaně se mu však potily tak, že mu z nich ten mobil už nyní málem skoro vyklouznul.

„No tak jo, běžte." Pokynul mu strážník. Jen co vešel za pásku, ho však ještě pro jistotu prošacoval. No jo, když chceš flirtovat s inspektorkou přepadení, musíš holt podstoupit určitý oběti. Jako třeba to, že ti nějakej dědula omylem sáhne na péro. RM v duchu zaúpěl, když se to stalo.

Strážník ho potom popadnul za paži, že ho jako radši teda doprovodí až k inspektorce. Proč jen jsem si vybral tak náročnou roli ve vlastním plánu, vzdychal RM potichu.

Ten debil Krteček však příchozí hovor zachytil, jak kdyby to šlo od někoho z nás. Velmi záhy mu však bylo vysvětleno, že to jen policejní hlídka vede nějakýho blbce, kterej má pro inspektorku důležitý osobní telefonát.

RM vešel do policejního stanu jako největší neviňátko. I já bych mu to na Miřině místě žral. „Promiňte, inspektorko, ale mám na drátě vaši matku, nevím, co mám dělat, já... Zřejmě jste jí volala z mého telefonu. Moc se omlouvám." No nelíbil by se ti tenhle roztomilej blbeček? Teda dokud neřekne: „Myslím, že se něco stalo s vaší dcerou." To už tě pak samozřejmě nezajímá nic jiného než tvoje holčička.

To nemáš skoro ani na výběr. Prostě si musíš od toho debílka vzít mobil a promluvit si s matkou.

„Ano, mami?" Mira se ohlásila do telefonu.

„Drahá, já... Woona odešla se svým otcem."

„Co?"

„Řekl mi, že to bude jen na chvíli."

„Mami, cos to udělala?" Nechala tvou dcerku s násilníkem, to udělala.

„Ještě se nevrátila..." A kurva.

„Dohoon má naprostej zákaz se k ní přibližovat!" No ještě aby ne, když má tak pitomý jméno. „Může se s ní vídat jen každých čtrnáct dní a nesmí do domu."

„Já vím, je mi to tak líto."

A Krtečkovi, který zůstal ve stanu, něco došlo. „Přestaňte to nahrávat, zatraceně!" zařval.

„To ale nejde, pane," řekl mu jeden z techniků.

„No tak to alespoň ztlumte."

„Mami," Mira sedla do policejního auta. „Jak je to dlouho, co odešli?"

„Asi dvě hodiny."

„Dobře, počkej tam na mě."

RM, který to samozřejmě slyšel celý taky, netušil, jak by na takovou informaci měl reagovat. „Vy tady teda máte bordel," nervózně se uchechtnul.

Krteček přimhouřil oči tak moc, až mu skoro zmizely a RM by přísahal, že se ten jeho špičatej čumák začal natahovat, až do něj téměř bodnul. To už si ale asi představoval, protože začínal být nevyspalej. Krteček ho samozřejmě fyzicky nenapadl, jen nakázal tomu strážníkovi, co ho přivedl, ať „tady pána" tedy laskavě zase odvede.

RM mu naoko vyjevený zamával na rozloučenou. Ve skutečnosti se cítil jako pán bůh. Věděl nyní, jak to ve stanu vypadá, a oni neměli nejmenší tušení, koho si tam právě na okamžik malý ale důležitý vpustili.

***

Působí RM důvěryhodně? Věřili byste mu na Miřině místě? o.O