La Casa de BTS

Konec deváté části

„Mluvil jsem s forenzním a balistikou," oznámil Krteček Miře. „Říkali, že podle nahrávek zaznamenali nejméně tři M-16."

„Kolik bylo kulek?" zajímala se Mira.

„Přibližně sto padesát, což je pět nebo šest zásobníků."

„To jsou jatka," zkonstatoval s politováním velitel zásahových jednotek Shin.

„Toto není poprava ale potyčka," odbyla ho Mira. „Spojte mě se Státní tiskárnou." A nakvašeně chňapla po sluchátku.

RM konečně v hangáru byl a poslouchal Beatles. Soustředěně skládal origami, když přišel hovor.

„Co se tam sakra děje? Co jste to udělali?" vyjela na něj Mira jen, co to zvednul.

„Nepopřejete mi dobrý večer?" podivil se RM rádoby šokovaně.

„Dobrý večer?" uchechtla se Mira sarkasticky. „Poté, co jste pustil do tisku náš rozhovor, který ze mě udělal v očích veřejnosti zrádce, a poté, co jsme uvnitř slyšeli střelbu?" seřvala ho nechápavě. „Co jste to za blázna, he?"

„Inspektorko," oslovil ji naprosto klidným hlasem. „Já vás nepoznávám. Jste přeci inteligentní žena. Vedli jsme toto vyjednávání s oboustranným respektem, jak profesním, tak osobním." Připomněl jí. „Troufám si tvrdit, že s určitou náklonností z mé strany. Takže pokud mě omluvíte, položím to a začneme znovu."

Mira protočila oči. Netušila, že jedno z pravidel našeho vůdce, je: Nikdy se nebavit s lidmi v afektu. On jí nyní jen dopřával prostor, aby se mohla uklidnit.

Praštila se sluchátkem. Svázala si vlasy.

RM si upravil kravatu. Ostrouhal tužky.

Nasadila si sluchátka a nařídila Krtečkovi, ať tiskárnu vytočí znovu.

RM přijal hovor.

„Dobrý večer, RM-ssi," ozvala se Mira.

„Dobrý večer," pozdravil ji nazpět.

„Podívejte se. Byla jsem tady, seděla ve stanu, myslela na své věci, starosti, znáte to... A najednou mě napadlo: Jakou hudbu asi poslouchá tenhle muž, když se ráno sprchuje?"

RM se pro sebe pousmál. Začínala přejímat jeho taktiku. A jeho to nesmírně rajcovalo. „Bude se vám to zdát divné," odvětil, „ale nejvíce energie mi dodá poslechnout si Beatles nebo řecké sirtaki. Dodá mi dobrou náladu." Vysvětloval, zatímco se pinzetou pokoušel upravovat model státní tiskárny před sebou, kreslit si ho v hlavě, doplňovat, ale především – nezničit ho.

„To je zajímavé," potvrdila Mira bez zájmu. „Máte britské nebo řecké předky?"

„Právě, že nemám. Ale líbí se mi evropské filmy – ať už britské, řecké, nebo třeba francouzské. Mám v sobě tuhle zvláštní náturu poznávat jiné kultury."

„Ta hudba, o které jste mi vykládal, je vskutku veselá," opáčila Mira s příjemným úsměvem. „Ovšem ne tak úplně ty výstřely, které jsme slyšeli."

„Samozřejmě," přitakal RM.

„Mohl byste mi říct, co přesně se stalo?" zeptala se Mira.

RM však měl na všechno odpověď. „Jistě, velmi rád," přisvědčil k jejímu údivu. „Pouze jsme testovali zbraně, o nichž jsme si mysleli, že navlhly, abychom zjistili, že jsou v naprostém pořádku. Děkuji za optání." Vřele se usmál.

Mira to nemohla vidět, ale mohla ten úsměv skoro cítit. Hned jí přišel jako ještě o poznání větší magor.

„Není zač," pokusila se odvětit se stejným klidem. „Je to sice přijatelné vysvětlení," pokračovala, „ale bohužel pro vás existuje ještě jedna možnost." Naštěstí. Chtěla říct naštěstí. Jinak bychom se s tímhle plánem vůbec nemuseli srát. „Mohlo se to taky celé zvrtnout, a tak jste museli začít střílet na rukojmí."

„Ano, to je taky možnost, vskutku," přisvědčil RM skoro bez zájmu a dál si stavěl svoje figurky na hradby. „Dokážu si představit, že vy jste ale optimista, inspektorko." Dodal po chvíli.

„Takže vás nebude obtěžovat, když vás o něco požádám?" otázala se Mira opatrně.

„Je mi to moc líto," povzdechl si RM, „ale jsem špatný tanečník."

„Cože?" zamračila se Mira.

„Sirtaki," vysvětlil. „Jestli mě chcete požádat, abych si s vámi zatančil, tak je mi to moc líto, ale nebude to možné."

Mira znovu obrátila panenky k nebesům. „O tohle nejde," utnula jeho blábolení. „Podívejte," posadila se na jinou židli, aby trochu změnila místo. „Chci důkaz, že všichni rukojmí jsou naživu, který bude natočený dnes. Před televizí vysílající přímý přenos. A nebudeme o tom diskutovat."

„O něčem tak choulostivém bych se neodvážil smlouvat, inspektorko," ohradil se RM, ale pravda byla taková, že mu některé jeho figurky popadaly na zem, takže se na to vysral s tím, že si ten zatracenej model bude prostě skládat v hlavě podle originálu.

„Máte hodinu, abyste mi je poslal," uzavřela Mira celý rozhovor.

RM neváhal ani vteřinu a zavolal nám jen, co hovor položila.

„Haló?" ozval se j-hopův hlas.

„Připravte důkazy o tom, že jsou naživu."

***

Zdravím všechny opět po týdnu. Nevím, jestli tuhle fanfikci vskutku někdo čte, protože školní rok je v plném proudu, všichni  už se určitě pomalu chystáte na Vánoce a tak... no prostě... život letí :D

Přesto kdyby měl někdo chuť a čas, tahle fanfikce je tu každou sobotu od 20:00 pro Vás :)

BTW, těšte se na Halloween s WIP, bude to stát za to O:)

Krásný podzim přeje 

Ruu <3