Pohled Petra
---------------------
Už jdu z lesa zpátky k táboráku a snažím se u toho vzpomenout na cestu zpátky.
V tom lese jsem byl docela dlouho, narazil jsem totiž na fakt cool myslivce kterej na mě posvítil baterkou bo si myslel že jsem medvěd, a vykřikl že mě zná že mě poslouchá, naštěstí jsem už byl vychcanej a z kalhot mi nic nekoukalo, tak jsem se s ním na chvíli zakecal a hodil fotku u který jsem si myslel že mi ten jeho blesk z mobilu vypálí oči.
Snad si nedělají moc starosti s tím že jsem se tak dlouho nevracel na to že jsem se šel jen původně vychcat, i když jak je znám tak mě ani nevnímali u toho když jsem jim to říkal že jdu do lesa, a ani možná neví že tam u nich nejsem.
Už zdálky vidím světlo od ohně, tak se k němu pomalu blížím a všimnu si že tam někdo chybí, není tam Niky, ale tak třeba už šla spát, přece jenom už vypadala dost unaveně.
Když přijdu až k nim, tak si sednu zpátky na jeden z pařezů který tam jsou udělaný jako židle.
"Kde si byl tak dlouho vole"
Zeptal se mě Calin kterej seděl vedle mě a asi jako jedinej si všimnul že už jsem přišel, no jo, jak jsem říkal.
"Jenom jsem se zakecal s myslivcem, Niky už šla spát?"
Zeptal jsem se ho rovnou.
"Nooo, pokud si ne ustlala někde na mechu v lese, tak nešla, šla tě totiž hledat"
"Aha, ale se mnou nepřišla, a ani jsem jí cestou nepotkal, a ten les jsem zjistil že tak velkej není"
"Hele, tak ještě chvíli počkáme, třeba se objeví"
Musel jsem souhlasit s Calinem, i když nebudu lhát, měl jsem trochu strach, ale tak, možná jsem jen paranoidní.
Ale i na Calinovi bylo vidět že není úplně v klidu a má asi trochu strach.
Už je to nějakých 40 minut co Niky odešla a už je to fakt divný, i ostatní se na ní ptaly kde je tak dlouho.
"Doprdele lidi tohle se mi přestává líbit!"
Vykřikl do úplného ticha Calin.
"Musíme jí jít hledat, tohle už není prdel"
Pokračoval
"Souhlasím, ale někdo tu bude muset zůstat kvůli ohni, nemůže zůstat bez dozoru"
Řekl jsem následně já.
"Já zůstanu, vy běžte"
Řekl David a my ostatní jsme se zvedli a šli do lesa.
"NIKY!! NIKYY!"
"Niky kde jsi!!?"
Všichni jsme řvaly, ale nikde nic.
"Doprdele Niky tohle není sranda!!"
"Tvl Caline uklidni se, jí miluješ nebo co"
Začal se smát Willy
Calin se nad tím jí miluješ nebo co trochu zasekl, ale neřešil jsem to.
"Si děláš srandu??! Vždyť tady už přestává všechna prdel! Petře řekni něco tvl, jde o tvojí sestru"
Zařval Calin na Williho když se vzpamatoval.
"Calin má pravdu, teď fakt není čas na vtipy"
"Hele hele hele, přestaňte se hádat a řvát po sobě jak zvířata, ani na to teď není vhodná chvíle, uděláme to takhle, rozdělíme se, Willy půjde s Petrem a Samem, a já s Calinem, a už bude klid jasný."
Vlezla do naší konverzace teda spíš hádky Áďa.
My jsme jí poslechli a šli po malých skupinkách jak řekla.
Pohled Adély
_______________
Všichni už jsem se rozdělili jak jsem měli a šli jsme.
Petr a spol vyrazily doleva a já s Calinem jsme pokračovali dál rovně.
Calin měl fakt strach, a bylo to dost vidět, byl celej nesvůj a i možná dost nervózní, tak jsem se rozhodla že do toho prostě skočím po hlavě, sice s tím Calina asi dost zaskočím a ani nevím jestli je teď na to vhodná chvíle, ale chci aspoň vědět jak na tom Niky je ohledně Calina, a bůh ví kdy zase budeme s Calinem jen mi dva spolu.
"Caline?"
"Hmm?"
Ani se na mě nepodíval, pořád se rozhlížel všude kolem sebe asi kdyby náhodou někde Niky uviděl.
"Co ty a Niky vůbec"
"Nic, co by bylo, jsme kamarádi"
Už se na mě i podíval ale jen na vteřinu.
"Ty víš co tím myslím, tak ze sebe nedělej blbce. Miluješ jí.?"
Jak jsem čekala, asi jsem ho tím dost zarazila. Zastavil se a konečně se na mě i pořádně podíval.
"Cože!?"
Začal být ještě víc nervózní.
"Cali já nejsem blbá"
"No.. j..ja... Jo.."
Vykoktal ze sebe Calin a jeho zrak následně skončil na špičkách jeho bot.
"Caliiii, za to se ale nemusíš stydět"
A obejmula jsem ho
"Já ani nevím jak se to stalo, vždycky jsem jim bral jako mladší ségru a najednou jsem k ní začal cítit něco víc než je kamarádství, když jsem s ní tak jak kdyby všechny moje problémy hned zmizeli, a teď už je to tak rok co to v sobě držím... Ani nevím proč jsem o tom začal mluvit, promiň"
Moc dobře ho chápu, taky jsem to zažila, a není to nic příjemného mít někoho koho milujete jako nejlepšího kamaráda/ku, ale tohle je zase něco trochu jiného, oba se navzájem milují a neví o tom, a nechci to na něj hned teď vybalit, musí si tu cestu k sobě najít nejlépe sami.
"Rozumím ti, taky jsem něco podobného zažila, a vůbec se neomlouvej"
Řekla jsem mu a usmála se na něj.
"Ale teď už musíme pokračovat, ale kdyby něco tak přijď, znám Niky líp jak vlastní ponožky, můžu ti dát nějaký rady"
Otočila jsem se na něj zpátky a mrkla jedním okem.
Pohled Calina
_______________
Dost mě tím Áďa zarazila, ale na jednu stranu jsem rád že to někdo ví.
________________________
Dneska o trošičku kratší kapitolka zase💗🌻
