Part XVII.

171 9 0
                                        

Pohled Calina
________________
S Áďou jsme tam chodili po lese ještě asi půl hodinu, když už jsme si řekli že půjdem najít ostatní.

Po chvilce se mi udělalo špatně, jakože fakt hodně špatně, asi zřejmě z toho strachu, stresu a všeho dohromady prostě.

"Caline jseš v poho?"

Začala na mě mluvit Áďa ale já jí vůbec nevnímal, najednou se mi udělalo černo před očima a všechno se mi začalo motat, divím se že jsem se udržel na nohách.

Pohled Adély
______________

"Kurva Caline mluv se mnou"

Zařvala jsem na něj už lehce.

"Je mi strašně"

Vysypal nakonec ze sebe.

Opravdu vůbec nevypadal dobře, bála jsem se aby to s ním tady neseklo.

Tak jsem ho vzala za ramena a pomohla jsem mu dojít aspoň k nejbližšímu pařezu aby si mohl aspoň sednout.

Nemohla jsem ho tam nechat samotného, a není tu signál, takže jsem si řekla že si tam taky na chvíli sednu a aspoň si odpočinu, už toho na mě taky začíná být hodně.

Po nějaké době vidím v dálce tři postavy jak jdou směrem k nám, a já se jen modlím aby to byl Petr a spol.

A anooo, jsou to ani.

"Nic?"

Řekl Petr když přišli až k nám.

"Ne.."

Odpověděla jsem mu.

"Seš v poho bráško"

Zeptal se teď Petr Calina když na něho koukl.

"Je mi fakt na piču"

Vymáčkl ze sebe Calin.

Bylo na nás všech vidět že už toho máme dost a jsme už i unavení, tak jsme se rozhodl že už půjdem zpátky na chatu za Davidem.

Willy s Petrem šel pomoct Calinovi se zvednout, a když ho pomalu zvedli a Calin už stál sám na nohách se zamotal a stalo se to čeho jsem se celou dobu bála.

"Do prdele Caline!"

Vykřikl Petr a u toho si klekl na zem ke Calinovi kterej na nic nereagoval a nevnímal.

"Kurva tohle se nemělo stát, nic z toho!"

Vykřikl opět Petr a u toho si frustrovaně rukou projel vlasy.

"Zavolejte někdo 112 rovnou kurva!"

"Jak asi, není signál vole"

"Neřvěte tady na sebe, tím nic nezlepšíte"

Vlezla jsem do toho já.

"Lidi Áďa má pravdu, zalidněte se a pojďte mi radši pomoct s Calinem, jestli se neprobere tak ho musíme dostat aspoň na chatu, tam už třeba nějakej signál bude"

Řekl Sam.

"A nebude lepší aby tady s ním někdo zůstal a ostatní šli zpátky k chatě, vysvětlili Davidovi co se vůbec stalo a zavolali 112"

Navrhl Willy.

"Jo to je asi lepší nápad, tak běžte, já tu u něj zůstanu sedět, jinak by to po cestě seklo i se mnou asi"

Řekl Petr a my ostatní jsme šli zpátky za Davidem.

Pohled Petra
______________
Tohle se nemělo stát
Tohle se nemělo stát
Tohle se nemělo stát!!!

Vždyť jsme si jeli odpočinout na chatu jako parta a užít si to, a třeba si i odvést super zážitky a vzpomínky, a né že se mi ztratí sestra a s nejlepším kámošem to tady sekne kurva.

"Cali, Caline, bráško prober se"

Už jsem pomalu začínal cítit ten pocit beznaděje, nevěděl jsem co mám dělat, jak to dopadne, co když se právě teď něco stalo i ostatním.
Ano, i takové myšlenky mi prolítli hlavou.

Možná že jsem až moc paranoidní, a nebo prostě ve mě něco nechala moje minulost, což způsobilo že na mě vše hrozně rychle dopadá...

"Hm"

To byl Calin!?

Koukal jsem na něj ještě s malou jiskrou naděje v očích.

"Calii"

Mluvil jsem na něj ještě trochu.

Viděl jsem jak pomalu začal otevírat oči a mě se v tu chvíli aspoň trochu ulevilo.

Tvl děkuju ti bože.

"Jak ti je bráško?"

"Hm, bylo i líp"

__________________________
Fakt debilní konec kapitoly já vím.








sibling love/ Stein27Kde žijí příběhy. Začni objevovat