Po pár dnech v nemocnici nastal čas vrátit se domů. Cítila jsem v sobě směs nervozity a radosti, ale i úlevy, že už budeme spolu v našem vlastním prostoru.
Calin přijel ráno s autem, naložili jsme všechny věci. Malý spal klidně a nehnutě
Cesta domů byla tichá. Já jsem sledovala krajinu za oknem a přemýšlela, jak změní tenhle malý človíček náš život.
Když jsme dorazili, všechno bylo připravené, postýlka, oblečky, vše na svém místě. Calin mi pomáhal s kočárkem, pak jsme spolu opatrně přenesli malého dovnitř.
Domov se najednou zdál ještě víc „našim“ než kdy dřív.
Ten večer jsme jen seděli u sebe, víc unavení než cokoli jiného, ale šťastní. Malý Viktor spal v postýlce, občas zvedl ručičku a pak ji zase spokojeně položil.
Calin mi vzal ruku a zašeptal
"Teď už jsme fakt rodina"
A já věděla, že s ním a s Viktorem zvládneme všechno.
Další den po návratu domů jsme měli návštěvu, nejdřív přišel Petr. Byl trochu nervózní, ale jakmile spatřil malého Viktora, oči mu zazářily. Pomalu se k němu přiblížil, opatrně ho pohladil po hlavičce a s úsměvem řekl
"Je fakt krásnej, fakt kluk jak buk"
Pak přišla Áďa, s ní i David a Willy. Všichni byli plní dojetí a zvědavosti. Áďa přinesla malému plyšového medvídka, David zase nějaké dětské knížky a Willy roztomilý spací overal.
Celá místnost byla plná smíchu, šťastných pohledů a něžných doteků. Calin a já jsme stáli bok po boku
Viktor spal v náruči Calina a všichni se na něj střídavě usmívali
Noc byla náročnější, než jsem čekala. Malý Viktor se několikrát probudil, plakal a hledal mě. Kojila jsem ho, držela ho u sebe a snažila se ho uklidnit. V těch chvílích, kdy byl u mě v náručí a já cítila jeho drobné dýchání, se všechno ostatní ztrácelo.
Byla jsem unavená, ale zároveň šťastná, bylo to tak přirozené a zároveň tak důležité. Každé jeho zavolání mě znovu připomnělo, že jsme spolu a že teď je to naše společná cesta.
Ráno, když se už trochu rozednilo, jsem ho položila vedle sebe, abych si mohla odpočinout, i když jsem věděla, že klidné chvíle asi brzo zase skončí. Ale nebylo to důležité, byla jsem s ním a to mi dávalo sílu dál.
_______________________________
Omlouvám se za chyby
