Pohled Nikol
_______________
"Au, moje hlava"
Řekla jsem jako první věc když jsem se probudila pro mě na neznámém místě.
"Kde to sakra jsem"
Porozhlédla jsem se po malé místnosti ale bylo to prd platný protože tam byla úplná tma a zřejmě tam nebylo ani okno.
Chtěla jsem vstát a víc si prohlédnout místnost.
"Co to.."
Ale nešlo to.
"Já jsem připoutaná k... Radiátoru?"
Okey tak to už je fakt divný a začínám se už i docela bát.
Co se vůbec stalo před tím než jsem se tu objevila?
Jediný co si pamatuju je že jsem byla s klukama na chatě aaa... Pak jsem šla do lesaaa.... Hledat Petra.
Počkat! Něco slyším, něco jako kroky které se sem pomalu blíží.
A následné otevření dveří ve kterých se objevila vysoká postava v celém černém a s kapucí takže jsem nepoznala kdo to je. Teda jestli to vůbec je někdo koho znám a nebo někdo koho jsem někdy někde viděla..
"Ale ale, koťátko se nám probudilo"
Ten hlas!...
Pohled Adély
______________
Došla jsem zpátky do obýváku za klukama kteří my najednou oznámili že hádat se s fízlama po telefonu nemá smysl, a že si našli kde je nejbližší policejní stanice a že pojedou tam, a samozřejmě to byl Petrův nápad, a z pohledu Willyho, Sama a Davida, jsem jasně viděla že se nemám ani snažit, že mu to nerozmluvim.
"A nechceš jed s náma? Čím víc lidí tím líp"
Řve na mě Petr z chodby kde si už nazouvali boty.
"Nee, zůstanu tady radši s Calinem, nikdy nevíš jestli se mu znova neudělá zle"
"Okey"
Po tomhle už jsem slyšela zabouchnutí dveří.
Řekla jsem si že se půjdu ještě podívat na Calina.
Otevřela jsem dveře a všimla si že spal. Tak aspoň že tak, musí se z toho vyspat.
Takže teď mám prakticky chatu pro sebe, a bo se mi fakt nechce nic dělat, a nechci si přidělávat ještě větší starosti a stres, tak jsem si jen pustila televizi a protože nedávali nic co by mě nějak zaujalo, tak jsem skončila na YouTube s písničkama a instagramem na mobilu v ruce. I když nebudu lhát, moc v klidu stejně být nešlo.
Pohled Petra
______________
Jeli jsme asi půl hodiny když už konečně David zastavil před policejní stanicí.
Vešli jsme dovnitř kde seděla na první pohled sympatický starší pán, tak snad opravdu bude.
"Dobrý večer, co potřebujete"
Začal pan policajt když jsme k němu přišli.
"Dobrý večer, chceme nahlásit pohřešovanou osobu"
Začal jsem docela v klidu
"Dobrá, jak dlouho už je osoba pohřešovaná?"
"Tak 4 až 5 hodin"
Odpověděl jsem.
Policajt se na mě podíval a začal.
"Pane, já se omlouvám, ale pohřešovanou osobu můžete nahlásit až po 48 hodinách"
A je to tu zase.
"Co prosim!!"
"Uklidněte se pane, s tímhle opravdu nemůžu nic udělat"
"Moje sestra se ztratila v lese, je nedostupná, a hledali jsem jí přes 2 hodiny přísahám v celým lese, a vy mi řeknete že s tím nemůžete nic udělat!!?? Co to jste za policistu!?"
"Pane okamžitě se uklidněte! A toto jste měl říct rovnou, tohle úplně mění situaci, takže pokud se uklidníte a budete normálně spolupracovat tak to tady spolu zapíšeme a budeme to řešit, pokud ne tak budu nucen vás odsud vyprovodit"
Po tom co to dořekl jsem se omluvil a uklidnil se, a pan policajt mi začal dávat otázky typu, jméno, datum narození a takový to normální otázky co musí vědět aby vůbec věděli kde začít s vyšetřováním a hledáním, a když to vše zapsal, uložil si naše čísla a pak jsem odjeli.
Když jsme přijeli zpátky na chatu, tak Áďa spala na gauči se zapnutou televizí kde zrovna hrál 4:30 od Calina kterej taky spal ve svém pokoji, takže jsme jen vypnuli televizi, a taky šli do svých pokojů zkusit usnout.
Pohled Nikol
_______________
Ten hlas!
Ten hlas!
Ten hlas!
Moc dobře ho znám...
Citta...
______________________
Omlouvám se za chyby
