Part XXXI

115 11 0
                                        

Pohled Niky
_____________

Je ráno, pomalu otevřu jedno oko a všimnu si že jsou pootevřené dveře a v nich stojí Áďa a culí se na nás jak měsíček na hnoji, a přesně vim proč, ležím totiž na Calinově hrudi.

Když si všimne že už nespím tak na ní jen protočím očima a opatrně slezu z postele abych neprobudila Calina.

"No dobré ránko"

Řekne Áďa když přijdu až k ní a z lehka mě obejme, za což jsem byla fakt ráda že jen zlehka protože ty modřiny furt bolí jak kráva.

"Dobré ráno"

Odpovím jí.

Společně jdeme dolů.
Kde už jsou všichni, teda až na Calina.

"Dobré ráno"

Řekneme jim s Áďou na stejno.

"Dobree"

Odpoví nám všichni.

"Kde je ta moldavská princezna?"

Zeptá se Petr.

"Ještě spí"

Odpovím

"To je tak unavenej? Jste měli rušnou noc nebo co"

Zasměje se Willy.

"Haha debile"

"No já nevím, triko na sobě sice měla ale ležela mu na hrudi"

Ozve se Áďa, koukne na mě a u toho si zkousne spodní ret.

Já jí zabiju, přísahám.

Hodím na ní vraždící pohled.

"Hele hele, ještě se tu rozhádáte, běžte ho radši někdo vzbudit, za 2 hodiny odjíždíme"

Řekne David.

"VSTÁVEJ VOLE UŽ TY KOŠTĚ!!!"

Zařve hned Willy.

"Neřvi píčo jdu"

Ozve se Calin s tím jeho ranním chraplákem.

Sejde ze schodů a zastaví se vedle mě.

Najednou na nás všichni čumí s těma jejich přiblblejma úsměvama.

"Co čumíte jak dementi vole"

Řekne Calin.

"Ale nic"

Řekne Willy a pořád má ten přiblblej úsměv.

Calin potom zmizí v kuchyni.
A mě Áďa zatáhne nahoru.

Zavře za náma dveře od pokoje a zatáhne mě s sebou na postel.

"Tak mluv"

Začne.

"A co jako"

Dělám blbou.

"Bože nedělej ze sebe blbou, ty víš co myslím.  Bylo něco?

"Panebože nebylo!"

"Tak proč si mu ležela na hrudi a on tě objímal kolem pasu?!"

"Bože ty jsi hrozná Kelišová, v noci jsem měla jen noční můru a tak mě uklidňoval a v tom obejetí jsme zřejmě usli, toť vše"

V ten moment se otevřeli dveře a v nich stál Calin.

"Sorry, neruším, já bych si potřeboval zabalit"

"Ne vůbec, já už jsem stejně na odchodu"

Řekne Áďa, zvedne se a odejde, u dveří se ještě koukne na Calina kterej už klečel u svojí tašky, pak na mě a mrkne na mě, jen nad tím protočím očima a jdu si do tašky jen naházet věci který jsem si ten první den tu dala do skříně.

Celou dobu mezi mnou a Calinem panovalo ticho.

"Tak kde jste!?"

Řve ze spoda David.

Po tom co jsme si dobalili jsme s Calinem jen ještě leželi na posteli a navzájem si posílali reelska.

Vzali jsme si všechny věci a šli dolu.

Všichni jsme šli už k autu ve kterém zatím seděl jen Petr už se sluchátkami na uších. Dala jsem si věci do kufru a byla jsem připravená si jít sednout vedle Petra, kam se ale už přede mnou nasrali Willy s Áďou a dopředu vedle Davida šel Sam, takže nám nezbývalo nic jiného než jít úplně dozadu s Calinem.
A je mi úplně jasný že tohle domluvila Áďa, kdo jinej taky zeo.

Vyjeli jsme a já si chtěla už dát sluchátka, které se mi ale nechtěli připojit, bomba, vybitý.

Naštvaně sluchátka vrátím do krabičky a zpátky je uklidím.

Čehož si všiml Calin a vyndal si jedno sluchátko.

"Chceš jedno?"

Zeptá se mě.

Já se na něj podívám a s úsměvem si ho od něj vemu a poděkuju.

Co se dělo potom dál nevím, asi po půl hodině jsem usnula.

____________________________
Omlouvám se za chyby

sibling love/ Stein27Kde žijí příběhy. Začni objevovat