Dneska je tady na hřišti nějaká párty nezajdeme tam ? Vypadlo ze mě ani nevím proč jsem to řekla, protože na takový akce zásadně nechodím. Ale Honzovi se ten nápad líbil. Řekla jsem že ale nemám co na sebe a otevřela skříň. Stoupnul si vedle mě a řekl že mi pomůže něco vybrat. Asi po půl hodině přehrabování se ve skříni Honza vytáhl kratší letní šaty.
Nosila jsem je ráda ,ale byli vážně moc krátký. Ukecal mě ať si je jdu zkusit tak jsem neochotně vstala a šla se převléct do šatů. Když jsem se vrátila ,koukal na mě s otevřenou pusou.
Honza "sluší ti vezmi si je" usmál se nakonec.
Ještě jsem se učesala a mohli jsme vyrazit.
Hřiště máme asi deset minut od domu. Došli jsme na místo a už to tam bylo v plným proudu. Rozhodli jsme se jít rovnou tancovat. Teda jestli se tomu co jsme dělali dal říkat tanec ,ale bylo nám to jedno. Seznámili jsme se tam s nějakou partou byli fajn. Honza se s nimi napil ,ale neopil se za to sem byla ráda ,protože já nepiji.
Později jsme si šli i s třemi kluky z té party sednout do parku. To už se na mě začal lepit jeden z těch kluků ,jmenoval se Patrik. Snažila sem se to ignorovat a držet se u Honzy. Když jsme přišli do parku sedla jsem si na lavičku a hned vedle mě to zakotvil Patrik.
Bavili jsme se ,a po chvilce jsem si všimla že si nás Honza tak zvláštně prohlíží . Počkat že by žárlil? No jasně on žárlí, je tak sladkej.
Stoupla jsem si z lavičky teda jsem se o to alespoň neúspěšně pokusila ,protože mě Patrik chytil okolo pasu a posadil si mě na klín. Nenechala sem se a snažila se mu vysmeknout. Nechtěl mě pustit a než ostatní zareagovali tak sem mu vrazila facku.
On to nečekal ,měla jsem čas vstát a stoupnout si k Honzovi.
Patrik "tak kočička nám zlobí" procedil mezi zuby.
Honza ho probodával pohledem. Řekla jsem že by jsme už měli jít ,ale oni nás nenechali. Stoupli si před nás a zabránili nám tak možnosti odchodu.
Jeden z kluků myslím že Pavel "ale no tak přece by jste nechtěli kazit tak příjemnej večer jen si tady slečnu půjčíme neboj vrátíme ti ji celou." chytal mě při tom kolem pasu.
Honza "to asi ne" strhl mě za sebe a zachránil mě tím před jeho slizkým dotykem.
Obešli jsme kolem nich a šli směrem domů. Nevím proč ,ale nechali nás jít.
Nemluvili jsme bylo ticho, ani jsem si nevšimla, že mě pořád drží za ruku. Z ničeho nic zastavil pod lampou, opřel se o sloup a mě si přitiskl k sobě.
Honza "jsi v pořádku?" prohlížel si mě.
Já "jo, jen mě to rozhodilo" objala jsem ho.
Byla mi zima asi si toho všiml sundal si mikinu a půjčil mi ji. Zase jsme pokračovali v chůzi domů ,chytl mě při tom za ruku neřešila jsem to užívala jsem si ten super pocit že jsem s ním.
Přišli jsme domů rychle jsem se osprchovala, převlíkla, šla do pokoje nakrmit Bonnyho a lehnout si za Honzou. Hned jak jsem si lehla tak mě objal.
Já "dobrou noc" políbila jsem ho na tvář.
Honza "teď už neusnu" oplatil mi polibek a šibalsky se usmál.
Já "tak to máš vážně blbí" zase jsem mu dala pusu na tvář a zavřela oči na náznak, že chci spát.
Přece jen byly nějaké tři hodiny ráno. Honza to nevzal a dal mi další pusu. Dělala jsem, že spím, ale prokoukl mě. Začal mě lechtal na bříšku a to už jsem nevydržela.
Já "no dobře, dobře, vyhrál jsi" bránila jsem se.
Honza "pamatuješ si jak jsi řekla že uděláš cokoliv když tě přestanu lechtat?"
Já "no? Tak co jsi vymyslel?" zasmála sem se tomu jak byl nenápadný.
Neodpověděl teda alespoň ne pomocí slov. Podepřel se lokty lehl si na de mě a dal mi pusu. Tentokrát už na pusu. Usmála sem se a oplatila mu ji ,nějakým nedopatřením z toho vzniklo líbání. Když jsme se od sebe odtáhly řekli jsme si dobrou a potom jsme už vážně usnuli.
#reallyanonymous∞
ČTEŠ
youtuber člověk ?
FanfictionKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...