72-Koulovaná,silvestr,ohňostroj

1K 71 7
                                    


Rozhlédla jsem se kolem, snažila jsem se zjistit kdo to hodil. Všichni jen stáli a dívali se na Martina. Vadim se konečně zvedl ze země, podíval se na Martina pohledem "run forest, run!" a rozběhl se za ním se sněhem v ruce.

Aby tam ostatní jen tak nestáli, hodila jsem sníh po Honzovi a tak jsme se do toho postupně přidali všichni. Už jsem byla strašně udýchaná a tak jsem popadla za ruku Lindu s Anet a zdejchli jsme se za roh a schovali jsme se za takovou zídku.

Chvilku jsme se tam snažili srovnat náš dech a uklidnit se, ale nebyl na to čas, hned před nás dopadla sněhová koule. Zvedli jsme se aby jsme viděli kdo to hodil.

Stáli tam Honza s Michalem a v rukách měli sníh. Mezi tím co přemýšleli jestli to hodit nebo ne, trefila Míšu Terka a utíkala se schovat k nám. Honza trefil Lindu, tak jsem ji pomstila a Honza to ode mě schytal do ramene.

Honza "cože? To jsi neudělala!"

já "holky mají držet při sobě" mrkla jsem na něj.

Linda na něho vyplázla jazyk a udělala takovéto dětské "kiš-kiš-hanba".

Přiběhli postupně i všichni ostatní a pokračovali jsme v koulované. Gejmr s kluky obklíčili Terku s Anet a po mě se rozběhl Vadim a hodil si mě přes rameno.

Linda "tak dost! mír!" křičela když viděla že se chystají i na ni.

Já "pusť mě!" snažila jsem se nesmát.

Linda už taky byla v zajetí Tomáše, tak nás musel zachránit poslední kamarád.

Já "Bonny! Pomoc!" zakřičela jsem se smíchem.

On to vzal ale vážně a začal štěkat a vrčet na Vadima dokud mě nepustil.

Pochválila jsem Bonnyho a smála se Vadimovi, který ještě teď nechápal jak se to celý odehrálo. Nějak jsme koulovanou ukončili a protože jsme byli promrzlí na kost vrátili jsme se domů.

Zase jsme si sedli k chlebíčkům a zůstali jsme u nich až do nějakých desíti. Mimo chlebíčky a jednohubky jsme do sebe házeli i pitíčka a hodně z nás mělo dost už před půlnocí a tak se Kovy s Vadimem rozhodli tančit.

Nejdřív jsme se jim smáli, ale po pár minutách jsme se k nim přidali. Sousedi z nás mohli mít vážně radost. Těsně před půlnocí jsme se všichni chopili skleniček a Gejmr s Martinem přichystali šampáňo a nezbývalo než odpočítávat vteřiny do nového roku.

"Sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva,.. šťastný nový rok!!" křičeli jsme všichni a ti dva úspěšně bouchli šampaňské.

Připili jsme si ani nebyl čas něco říkat, jak nás tam bylo hodně, hned jsme se šli oblékat a rychle ven na ohňostroj. Bonny letos nevyváděl tak jsem ho nechala v klidu doma. Vyšli jsme na ulici i s pitíčky a dívali se na ohňostroj.

Kolem pobíhalo pár opilých týpků s flaškou alkoholu v ruce křičících "šťastný nový rok!". Nešlo se nad nimi zasmát, jako vždy.

Jenže když jsem se pak otočila na naše kluky nebyli na tom o moc líp. Kovy s Vadimem a Michalem se snažili zapalovat petardy, Martin s Lindou zpívali na celou ulici "Happy new year", Gejmr s Matesem a Davidem zkoumali pití.

Mezi tím co jsem se v té tmě snažila najít i Honzu mě někdo chytl zezadu kolem pasu. Poznala jsem že to byl Honza a otočila jsem se k němu.

Honza "miluju tě"

já "já tebe taky"

Honza "pusu nedostanu? Posledně jsme se líbali minulej rok" udělal psí obličej.

Já "jsem ráda že jsme spolu" usmála jsem se nejroztomilejším způsobem jaký dokážu, sklonil se ke mě a dal mi pusu, chtěl se hned odtáhnout, ale nenechala jsem ho.

Přitáhla jsem si ho za bundu k sobě a zase jsem spojila naše rty. Odtrhli jsme se, když se ozvala rána a kolem nás se začali všichni strašně smát. Rozhlédla jsem se kolem a můj pohled se zastavil na Gejmrovi ležícím na zemi.

Ten kluk už neumí ani chodit normálně, aby nespadl. S Honzou jsme to tak nějak ukončili a šli jsme za ostatními. I přes to jaká to byla rána se tomu smál, to mám na něm ráda, dokáže si udělat srandu sám ze sebe.

Rozběhl se ke mě Vadim "já jsem tě ještě letos neobjímal!!" křičel a vzal mě do medvědího objetí.

Martin "já chci taky!" rozběhl se k nám.

Linda "Amy je moje!" přidala se k nám a tak vzniklo naše první skupinové objetí tohoto roku.

Linda chtěla jít popřát jejich rodičům, do nového roku, tak jsme šli s ní. Všichni jsme jim popřáli a chvíli jsme stáli u nich před domem opření o takovou zídku, která nám byla tak do půlky pasu. Kuba si na ni položil flašku a povídal si s Michalem.

Tomáš "máš to už odjištěná, ať ti to nevyletí" ukázal na flašku co držel Kuba v ruce.

Kubovi to asi bylo jedno, v podstatě stejně jako všechno ostatní, když byl ve stavu že na obloze hledal jednorožce.

Dál jsme to neřešili a zase jsme si hleděli svého.Pak se z ničeho nic ozvala rána a z láhve vyletěl špunt, těsně kolem jeho hlavy. To by nic nebylo, jenže jak to bylo natlakované tak to začalo stříkat všude kolem. Kubu nenapadlo nic lepšího než to začít rychle upíjet, aby to nevyteklo na zem.

My jsme se jen smáli jeho vytřeštěným očím a následnému útěku do křoví, nejspíše zvracet. Asi do tří jsme běhali po venku a všem přáli k novému roku, ono pět vypitých flašek ,samozřejmě dohromady udělá své, dokonce jsme i stavěli sněhuláka.

Kolem páté jsme se dostali domů a to jsme ještě neměli v plánu přestat a jít spát. Kluci se hádali o postel, protože holky si zabrali gauč, tak zbyl jen pokoj pro hosty a mamky ložnice. Samozřejmě i můj pokoj, ale tam jsem spala já s Honzou.

Nevím, jak to nakonec vyřešili, protože mě Honza odtáhl ke mě do pokoje a zamkl za námi.

#really anonymous∞


youtuber člověk ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat