youtuber člověk ?

170-pončo,Cras,pláž

Asi si umíme všichni domyslet, co se zbytek večera dělo. Cras se nám zalíbil, vypadal jako fajn týpek a tak jsme s ním opustili bar. Zavedl nás na pláž, kde sedělo u ohně par lidí a kolem nich se vznášel oblak kouře. 

Tím nemyslím kouř způsobený ohněm, ale marihuanou. Sedli jsme si k nim a Cras nás seznámil. Kuba si zabral místo hned vedle jednoho chlapíka, co už tu seděl. Linda vedle něj a Tomáš vedle Lindy z druhé strany. Na mě zbylo místo mezi Honzou a Crasem. Sice jsem se Crase nebála, naopak mi byl hodně sympatický, ale zrovna dobrý pocit jsem zněj prostě neměla. 

Nejspíš za to mohl ten úsměv. Přisunula jsem se proto víc k Honzovi a on mě hned vzal pod křídlo. Cras si vytáhl z kapes další z jeho pochoutek a zapálil si. Znova natáhl ruku k Honzovi s nabídkou a Honza přijal. Nedá se říct, že by mi to vadilo, ale radost jsem z toho rozhodně neměla. 

Párkrát se ještě zakuckal, ale nakonec si na to zvykl. Tomáš to chtěl taky zkusit a tak mu Honza jointa předal. Došla řada i na Kubu a poté i na Lindu a mě. Nějak se mi do toho nechtělo, protože jak už jsem řekla, vždycky mi to smrdělo, ale zkusit se má prý všechno. 

Vzala jsem si od Honzy jointa a pomalu potáhla. Hned jsem začala kašlat, ale zkusila jsem to znova. To byl jeden z posledních okamžiků, které jsem si z té noci pamatovala. 

Ráno** 

Probuzení v našem bungalovu kolem dvanácté hodiny odpoledne nebylo nic moc, co si budeme nalhávat. Trošku mě bolela hlava, ale jinak jsem byla v pořádku. 

Tomáš "brý ráno" mávl na mě ze své postele. 

Já "kde jsou všichni?" protože jsem sotva otevřela oči, pořád jsem viděla rozmazaně. 

Tomáš "venku" ukázal na dveře. 

Já "co že jsi tady?" divila jsem se. 

Tomáš "je mi blbě" zabořil hlavu do polštáře. 

Já "kde jsem k tomu přišla?" prohlédla jsem si pončo co jsem měla oblečené. 

Tomáš mi už neodpovídal, usoudila jsem, že usnul a slezla z postele. Dělalo mi to trošku problém, protože jsem zjistila, že jsem spala na horní části. Takže jsem musela nějakým způsobem slézt po lanovém žebříku, co tam byl. Nechápu jaká chytrá hlava tohle vymyslela. 

Shodila jsem ze sebe teplé pončo ze kterého byla pořád cítit tráva a převlékla jsem se do plavek. Na plavky jsem si dala lehké plážové šaty a vyšla ven. Ti tři seděli v písku hned před vchodem a Bonny s Baddym něco čmuchali ve křoví o kus dál. 

Sedla jsem si k nim s milionem otázek ohledně včerejšího večera. Nikdo z nich mi toho ale moc neřekl. Všichni jsme na tom se vzpomínkami byli stejně. Kuba měl dokonce ještě pořád od kouře oči zabarvené do červena. To pončo mi taky nevysvětlili, ale Honza byl přesvědčený o tom, že ho měl na sobě jeden z Crasových kamarádů. 

Každopádně už asi nebude příležitost jim ho vrátit, což mě mrzí. Když se Tomáš vyhrabal z postele, namířili jsme si to do hlavního města Kingston. Většinu času jsme se jen procházeli ulicemi a koukali po nejrůznějších suvenýrech, ale taky jsme zavítali do muzea Boba Marleyho nebo do Národní Galerie. 

Líbilo se nám tam, jenom člověku začne po nějaké době lézt na nervy, když mu vždy po pár metrech nabídne někdo jointa. Večer jsme se vrátili s plnými taškami suvenýrů do našeho bungalovu, ve kterém nakonec zůstáváme i po zbytek dní, protože se nám tam zalíbilo. Neboli jak by řekl Kuba, hotel je pro sraby. 

Opět jsme složili věci i zvířectvo do bungalovu a vyrazili vstříc noční Jamajce, stejně jako včera. Úplnou náhodou jsme se tam zase potkali s Crasem a jeho bandou, takže jsme dopadli stejně jako minulou noc. Jestli to takhle bude pokračovat, dopadneme hodně špatně. 

Hlavně Kuba, vždycky tvrdil, že má ke kouření strašnou averzi, ale teď mu to očividně moc nevadí. Navíc to ještě míchá s alkoholem, takže si asi obrázek umíte udělat sami.

A kde jsme vlastně teď? Sedíme zase na té pláži jako včera. Všichni nevědomky pozorovali uhasínající plameny ohně, jen Kuba měl zase svůj svět. 

Kuba "to je nádhera" koukal do tmy, ale bůh ví co tam v jeho stavu viděl. 

Honza "tomu už víc nedávejte" řekl si spíše pro sebe. 

Kuba "vám to spolu tak moc sluší" mluvil na mě a Honzu, ale vypadalo to, že se dívá někam do tmy za nás. 

Honza "..díky?" chvilku přemýšlel, jestli má vůbec nějaký smysl mu odpovídat. 

 Kuba "já chci taky holku, proč nemám holku?" tentokrát se otočil na jednoho z Crasových kamarádů, kterýmu vůbec nerozuměl a tak jen nechápavě zíral a přikyvoval. 

Kuba "teda holky mám pořád, ale nějakej vztah, hledám někoho, kdo by mi rozuměl.." rozhodil rukama. 

Tomáš "na psychině jsi to zkoušel?" zabrblal na sucho. 

Kuba "kde to je?" zamrkal a zvláštně se zatvářil. 

Nikdo neměl sílu mu na to odpovídat, tak jsme to raději nechali být. 

Další den na Jamajce** 

O čem se zmínit? Máme posledních pár hodin na to projít si město a úžasnou přírodu kolem. Byli jsme z toho věčného chození dost utahaní, ale stálo to za to. Konec konců, odpočívat můžeme v letadle. Crase jsme už po druhé společné noci neviděli, takže příležitost vrátit jeho kamarádovi pončo se mi nenaskytla. Je rozhodnuto, vezmu si ho domů jako suvenýr.     

#really anonymous∞