youtuber člověk ?

94-Zoo,odjezd,benzínka

Pohled Amy**

Už jsme byli pryč dlouho, rozhodli jsme se vrátit k ostatním. Když jsme je uviděli, byli jsme dost překvapení. Gettin spal na lavičce, celý mokrý a od bláta. Všichni ostatní seděli kolem něj jen Terka s Davidem byli opodál a líbali se. 

Honza "dvacet minut jsme tady nebyli" 

já "co se tady dělo?" 

Martin "nevěřili by jste" 

Honza "zkus to" 

Martin "chtěl tancovat ve fontáně, drželi jsme ho, ale nakonec nám stejně utekl, když se nám ho podařilo vytáhnout hledal v krtinci veverky a pak usnul na lavičce" 

Katka "měli by jsme se už vrátit" 

Lukáš "tak ho probudíme a vyrazíme" 

Úspěšně jsme ho probudili, a snažili se, aby zase neusnul. 

Já "a vy jste mokrý proč?" dívala jsem se na Terku s Davidem, kteří byli taky celý durch.

David "jsme tancovali" 

já "nech mě hádat, ve fontáně?" 

Terka "tak trochu" zasmála se. 

Metrem jsme se dostali z centra až do oblasti, kde jsme ubytovaní. Terka, já a kluci jsme se odpojili a šli ke Smithům. Ostatní šli ještě doprovodit Gettina a pak k jejich rodinám. Sophie věděla, že jsme na noční procházce s panem učitelem a nechala nám klíče pod rohožkou. Co nejtišeji jsme prošli domem do našich pokojů a hned jsme usnuli. Přece jenom byly tři hodiny. 

Ráno** 

Julie nás přišla vzbudit.

Terka "ta ženská si ze mě už dělá prdel" vztekala se když odešla. 

já "kolik je hodin?" převalovali jsme se v posteli. 

Terka "sedm" zakryla si polštářem obličej. 

Já "zajímalo by mě, jak dopadl ten Gettin" 

Terka "doufám, že to na něm nepoznali"

 já "no třeba si nevšimli, že je celý od bláta" 

Terka "trošku jsme to přehnali"

 já "trošku? Tancovali jste s ním ve fontáně" chtělo se mi smát, nad tou představou. 

Asi po hodině k nám přišel Honza s tím, že je David ve sprše. Počkali jsme až se osprchuje a pak jsme šli všichni společně dolů na snídani. Poslední jídlo u Smithových jsme přežili, teda zatím a teď už nám zbývá, jen si sbalit věci a rozloučit se. 

Nemusel nás nikdo nutit, byli jsme myslím všichni rádi, že se do toho domu nebudeme muset už nikdy vrátit. To jsme ještě ale nevěděli, že nám Sophie s Rickem chystají překvapení v podobě výletu do místní Zoo. Na jednu stranu jsem byla ráda, že se nebudeme muset tahat s Řepkovou po památkách, ale na druhou stranu, jela i Zoe. 

Zoo byla skoro ve všem stejná jako běžné zoologické zahrady u nás, jen byla o hodně větší. Zoe pobíhala od jednoho výběhu k druhému a my ostatní jak paka za ní. Ulehčovali nám to penny boardy, bez nich si to neumím představit. Za celý týden ji až teď vidím se chovat jako normální dítě v jejím věku. 

Vlastně ani nevím kolik jí je, ale je mi trapné se ptát Sophie. Když byla celá rodinka Smithových zabraná do nějakých opic s plešatým zadkem, Terka nás všechny drapla a táhla za roh. 

já "co šílíš? budou nás hledat"

Terka "tak řekneme, že jsme se ztratili, jsme tady poslední den, neříkejte že ho chcete strávit s nimi"

David "souhlasím s Terkou, na chvilku se od nich odpojíme a pak si je najdeme"

Honza "to by šlo" přidal se k nim.

Nezbylo mi než souhlasit, stejně by mě nakonec přemluvili. Procházeli jsme se po Zoo, kupovali nejrůznější suvenýry a cpali se cukrovou vatou. Taky jsem se snažila natočit nějaké dobré záběry do vlogu a fotili jsme se snad se vším co nám přišlo do cesty, jako správní turisté. 

Už jsme z toho všeho kolem byli unavení, tak jsme se rozhodli najít naši rodinku. Jenže jak chcete najít tři človíčky v takhle velkém areálu. Předčasně jsme vzdali všechny snahy a šli čekat k východu. Asi za půl hodiny jsme se dočkali. Sophie a Rick celkem nechápali, jak jsme se jim mohli na tak dlouho ztratit, ale moc nás to netrápilo.

Byl čas se dopravit k autobusu a rozloučit se se Smithovými. Ráda bych řekla, že mi budou chybět, ale nebudou, tak proč zbytečně lhát. Zavezli nás k autobusu, tam jsme se s nimi rozloučili a spěchali si najít své místa.

Při nastupování jsme procházeli kolem Gettina, který už vypadal rozhodně o moc lépe než včera večer. Úplně mi to vypadlo, musím od někoho zjistit jak to nakonec dopadlo.

Sedli jsme si zase na naše místa a mezi tím co většina fňukala, že už musíme domů, Brázda nás počítal. Vedle přes uličku seděl Martin, ten co byl s námi v onen večer v parku s Gettinem. Ptali jsme se ho jestli na to přišli nebo ne.

Prý už po cestě skoro vystřízlivěl, jen se trošku motal. Dneska se ho na to prý ptaly a vypadlo z něj, že se šel osprchovat a tak a potom jak si šel lehnout, tak Brázda tam nebyl. Tak že to šel hledat a našel ho v posteli s Řepkovou. Říkal to dost ve zkrácené verzi, ani se mi tomu nechtělo věřit. Budu se ho na to potom muset zeptat. 

Brázda nás naposledy přepočítal, všichni si sedli na svá místa a autobus se dal zase do pohybu, tentokrát už směrem domů. Na první zastávce na benzínce jsme zase stáli s Terkou v řadě na záchod a procházel kolem nás Gettin.

Gettin "dneska nejdete na naše?"

Terka "šli tam nějací kluci"

Gettin "tak to jo" šel blíž k nám.

já "jak jste dopadl v tu noc?" opatrně jsem se zeptala.

Gettin "no už nevydržím to co dřív, ale jo, nikdo to nepoznal"

já "tak to je dobře"

Terka "je pravda že jste viděl.." váhala jestli to má říct.

Gettin "kluci vám to řekli?" smál se.

já "je to pravda?" divila jsem se.

Gettin "jo, no neměl bych vám to říkat"

Terka "neměl by jste nám ani kupovat alkohol" rýpla si do něj.

Gettin "hele, ještě pořád jsem váš učitel" bránil se.

Ve zdraví jsme se vrátili domů, mamka měla milion otázek ohledně toho co jsme viděli, dělali, a tak podobně. Odvykládala jsem jí pár zážitků a unavená jsem si šla lehnout. V podstatě jsem celý víkend dospávala časový posun a vybalovala věci.

#really anonymous∞