Další den**
Ráno mě zase přepadly střevní potíže. To snad není pravda, nemocná nejsem jak je rok dlouhý a teď, když jsme tady, budu nemocná? Opět jsem si na to vzala léky a byla jsem do hodinky v pohodě. Když jsem byla schopna se normálně hýbat, pomohla jsem Lindě sbalit nám věci a zase honem na letiště.
Tam žádné komplikace nebyli, jenom jsem musela vyřešit toho jednorožce. Nikdo se na něj ale neptal, tak se mi zase trošku ulevilo. Nechali jsme naložit Baddyho s Bonnym a nasedli jsme do letadla. Sedím mezi Honzou a Kubou, Linda s Tomášem jsou vedle nás přes uličku s nějakou starší paní.
Já "co se tak culíš?" všimla jsem si Kubového úsměvu do jeho telefonu.
Kuba "neculím" uvědomil si to a nahodil kamenný výraz.
Já "ale culíš, kdo ti píše?"
Kuba "nikdo" zdálo se mi, že se začervenal.
Já "jak myslíš" nechala jsem ho být a položila hlavu Honzovi na rameno.
Kuba "Káťa" promluvil po chvilce ticha.
Já "něco pěkného?" vyzvídala jsem.
Honza "kdo je Káťa?" připojil se ke mě.
Kuba "ta letuška, chce se potom v Praze sejít" odpověděl nám oběma zároveň.
já "a půjdeš?"
Kuba "nevím jestli chci znova do stejný řeky" přemýšlel nad tím.
Já "jak je to dlouho, co jste se neviděli, pět.. šest let?" drcla jsem do něj.
Honza "kluku jako byl by jsi blázen, kdyby jsi do ní nešel" taky řekl svůj názor.
Já "jo?" zabíjela jsem ho pohledem, samozřejmě jen ze srandy.
Honza "mě to ale samozřejmě může být jedno" došlo mu, jak to vyznělo a chytl mě kolem ramen.
Já "no teď už je pozdě" ruku jsem mu shodila.
Honza "víš že jsem to tak nemyslel" zase ji tam vrátil a dal mi pusu.
Já "znělo to tak" odsekla jsem se zdviženým obočím.
Kuba "jdu na záchod" rozepnul si pás a odešel, celkem se divím, že k tomu našel odvahu.
Honza "no tak, krásko.." šeptal mi do ucha.
Já "no nezkoušej to" odstrčila jsem ho a začala hrát hru na telefonu.
Honza "mám tě rád" položil mi hlavu na rameno.
Nic jsem neříkala, dál jsem se snažila o nový rekord ve hře.
Kuba "to jsi ho zabila?" ukázal na Honzu, když přišel.
Podívala jsem se na něj, nejspíš mi na rameni usnul. Hra už mě omrzela, protože ji v poslední době hraji pořád, tak jsem se porozhlédla po jiné zábavě. Vzala jsem z přihrádky Honzův telefon.
Kuba "ty stíhačko" nevěřícně si mě prohlížel.
Já "to si o mě fakt myslíš?!" zapnula jsem foťák a vyfotila ho, jak na mě spí.
Kuba "jo takhle, už jsem se lekl" usmál se.
Já "věřím mu, to že jednou takhle promluví o jiné holce nic neznamená" myslela jsem to upřímně, ale znělo to spíše jako bych lhala sama sobě.
Kuba "ty jsi fakt sen každého kluka" zaculil se.
Já "no vidíš to" zasmála jsem se tomu a pokusila se vyfotit tu fotku znova, protože se mi ta minulá nelíbila.
ČTEŠ
youtuber člověk ?
Fiksi PenggemarKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...