Ráno**
Po probuzení to už taková sranda nebyla. Už jen kvůli místu, kde jsem se probudila. Zvedla jsem se z tvrdého bílého gauče a koukala kolem. Bordel jsme udělali slušnej. Na pódiu jsem viděla spát Davida, Terku a pár dalších lidí zakrytých ubrusem.
Kousek vedle mě se válel na druhém gauči Honza a o kousek dál i Tomáš s Lindou. Kuba? Jo ty nohy co čouhají pod stolem, by mohli být jeho. Že se vůbec ptám. To znamená, že se nám dneska nikdo neztratil?
Bože, kdo to bude uklízet? Bylo mi špatně, tak jsem se vydala na záchod. Bála jsem se co, nebo spíše koho tam najdu, naštěstí tam nebyl nikdo. Umyla jsem si v umyvadle obličej studenou vodou a vrátila jsem se zpátky. Pořád spali.
Tomáš "pane bože" dobře asi ne úplně všichni.
Já "psst,ať je nevzbudíš"
Tomáš "co tady dělám? Jak jsme se sem sakra dostali?" koukal kolem.
Já "těžko říct, co si pamatuješ?" taky jsem nevěděla.
Tomáš "chlast" sotva mluvil.
já "vážně? ty máš ale dobrou paměť" odpovědi jsem se nedočkala, zase usnul.
Probuzení všech na pódiu zařídil zvonicí telefon a následný seskok z pódia dolů.
Terka "ty jsi tak hloupej člověk, to není možný" snažila se sesbírat ze země.
Marek "jak já?" bránil se.
Anet "jakej idiot zase"taky se rozčilovala.
Já "co to tam děláte?" chtělo se mi smát, protože jak byli všichni zamotaní do toho ubrusu, tak spadli všichni tři dolů z asi třiceti centimetrů vysokého pódia.
David "ticho!" zamumlal, otočil se a pokračoval ve spánku.
Ti tři poletu vzduchem už neusnuli, tak jsem alespoň nebyla sama. Po hodině čekání až se vzbudí ostatní jsme to vzdali a probudili jsme je sami.
Já "brouku vstávej" snažila jsem se probudit Honzu.
Ten se ale místo pozdravu rovnou rozběhl na záchod. Nechala jsem ho a šla dál. Linda byla vzhůru hned a Tomáše jsem nechala na ní. Tak jsem se dostala ke Kubovi. U něj to byla spíše léčba šokem. Prostě jsem ho polila vodou. Hned začal komunikovat a byl při smyslech, alespoň v rámci možností.
Já "bré ráno"
Kuba "to ti není špatně?"
já "bolí mě hlava, to rozchodím" mávla jsem rukou.
Kuba "kde máš kluka?" koukal kolem.
já "šel mě podvádět se záchodovou mísou"
Kuba "se nedivím, včera byli dost mimo"
já "když už jsme u včerejšího večera, jak jsme se sem dostali? Nebyl náhodou maturiťák někde jinde?" narážela jsem na to, že jsme v baru, který má být už dávno zavřený.
Kuba "teleportace?" pokrčil rameny.
já "to není sranda, může z toho být problém"
Kuba "neboj se, nevloupali jsme se sem, to jen místní barman nic nevydrží" zasmál se a ukázal na spícího chlápka na baru.
Vážně? Právě mi oznámil, že jsme opili barmana a tak se tady válíme několik hodin po zavíračce? Pokusili jsme se sebrat, něco málo uklidit, ale stejně jsme to vzdali. Všem nám bylo mizerně, tak jsme se šli domů prospat.
ČTEŠ
youtuber člověk ?
FanfictionKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...