144-procházka,Tomáš,film

846 64 7
                                    

 Ráno** 

Vstali jsme poměrně brzo, nasnídali jsme se společně s mamkou a Romanem, převlékli jsme se a vyrazili ven s Bonnym. 

 Večer** 

Jsem doma, Linda je zase u sebe doma, panuje tady taková zajímavá nálada, protože se mamka trošku chytla s Romanem. Než je celý večer poslouchat, šla jsem se projít ven. Jasně Amy, jdi večer ven a neber si mikinu, nebude ti vůbec zima. 

Jsem fakt pako, ale domů se mi pro ni vracet nechce. Potulovala jsem se ulicí a prohlížela jsem si okolí. Nikdy jsem si nevšimla, že většina domů tady má stejnou střechu. Když jsem vrátila pohled zpátky na chodník přede mnou, byl tam obrys postavy. 

Byl sice ještě daleko ode mě, ale vypadalo to na vyššího, hubeného kluka. Neměla jsem z toho dobrý pocit, ale nejsem malá. Čím víc jsme se přibližovali, tím víc jsem byla nervózní. Až když jsme od sebe byli jen pár metrů, tak jsem ho poznala. 

Tomáš "co tu děláš?" divil se, že se procházím sama po Pardubicích. 

Já "nějak se mi nechtělo být doma" 

Tomáš "to se nebojíš?" 

já "upřímně, když jsem tě viděla z dálky měla jsem dost nahnáno" 

Tomáš "tak to bych tě měl jít doprovodit" usmál se. 

já "neměl jsi někam namířeno?" 

Tomáš "jenom domů, byl jsem u Honzy" 

já "u Honzy nebo u Lindy?" rýpnula jsem si s úsměvem. 

Tomáš "aah, ty už taky?" 

já "jak taky?" 

Tomáš "ale to je jedno, jak to, že se ti nechtělo být doma?" změnil téma. 

Já "trable v ráji" mávla jsem rukou. 

Tomáš "chceš jít k nám?" nabídl mi azyl.

Já "jak moc to bude divný?" 

Tomáš "neboj, jsi kámoška a Honzovi bych to neudělal, navíc myslím že ani ty ne takže.." 

Nechala jsem se přemluvit a šli jsme k němu domů. Seděli jsme v obýváku u televize. Byl tam horor, ale s pomocí Tomášových hlášek se z toho stala komedie. Pokaždé když jsem se lekla, on se mi smál. Obrátilo se to až když mi zazvonil telefon. Strašně se toho lekl, protože začal vibrovat a bylo to cítit po celém gauči. 

Tomáš "kdo ti sakra volá o půl jedné ráno?!" 

já "Honza" přečetla jsem jeho jméno z displeje. 

Tomáš "dej mi ho" natáhl ke mě ruku. 

Dala jsem mu telefon a čekala co z něj vyleze. 

Tomáš "no nazdar, co nás rušíš? ne nic, koukáme na film,.. neboj,.. prostě jsme se potkali,...tak asi nejsem blbej ne? Zůstane tady,.. jo čau.." podal mi telefon. 

Já "copak je?" promluvila jsem do telefonu.

Honza "co vyvádíš?" 

já "šla jsem se projít proč?" 

Honza "volala mi tvoje mamka s tím že jsi tady" 

já "proč nezavolala mě?" 

Honza "já nevím, neptal jsem se" 

já "dobrý no tak já jí zavolám" 

Honza "OK, tak dobrou" 

já "dobrou" rozloučila jsem se. 

youtuber člověk ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat