youtuber člověk ?

101-babča,Bonny,děda

Kuba "hádám, že se s babčou nemáte moc v lásce, co?" 

já "nechala dědu kvůli nějakému bohatému Bobovi" musela jsem být rudá vzteky. 

Kuba "jmenuje se Fred" zasmál se. 

Já "viděl si jak se na mě dívala? Nejraději by ze mě to oblečení sundala a navlíkla mě do kostýmku a lodiček" nehorázně mě naštvala. 

Kuba "klid Amy" chytil mě rukama za ramena. 

Já "děda se kvůli ní málem zabil" měla jsem co dělat, abych nevybouchla nebo se nerozbrečela. 

Kuba "a ty teď vypadáš, že by jsi nejraději zabila jí" snažil se mě uklidnit.

já "třeba by se mi ulevilo" konečně jsem se nad tím zamyslela a došlo mi, že vztekat se nemá smysl. 

Kuba "to bude zajímavá svatba" zasmál se a podal mi palačinku. 

Jako na zavolanou mi volal děda, že už je v Pardubicích a neví kde přesně bydlíme. Popsala jsem mu cestu, řekl že už asi trefí a kdyby něco že se ještě ozve. Položila jsem telefon, a opřela se o linku. 

Kuba "řekni že nejede sem" 

já "je na cestě a má sebou tu Honzovu tetu" 

mamka "jsi v pořádku?" snažila se mluvit po tichu, aby to ostatní v obýváku neslyšeli. 

já "co tu dělá?" skoro jsem křičela. 

mamka "nekřič tak, je to moje máma, musela jsem ji pozvat, nenapadlo mě že vážně přiletí z Ameriky jen na tři dny" 

já "jakože tady bude spát? Nechceš mi ji nastěhovat rovnou do pokoje? Bylo by to super protože tak za půl hodiny je tady děda" 

mamka "měl přijet až na večer"

já "ona neměla přijet vůbec" 

mamka "na noc jsou v hotelu, děda bude tady, musíme ještě dořešit nějaké formality kvůli obřadu, je toho na mě moc" opřela se o linku vedle mě a chytila se za hlavu, asi se jí zamotala hlava. 

Kuba "tak fajn, děda je s Honzovou tetou ne?" 

já "jo" 

Kuba "tak je vezmeme k Macákům, babča zůstane tady, ty si vyřešíš ten obřad a hlavně si odpočineš" začal dávat rozkazy. 

Mamka "co bych si bez vás počala" s těmito slovy odešla. 

Já "tak jdeme pro toho dědu?" 

Kuba "jen si vezmu věci" 

já "zavolám zatím Honzovi nebo Lindě" 

Kuba byl nahoře a já domlouvala návštěvu u Macáků. Za každou cenu jsem se při tom snažila vyhnout obýváku. 

Kuba "tak můžeme?" volal z chodby. 

Vběhla jsem ze slušnosti do obýváku a řekla, že jdeme pryč. Mamku napadl senzační nápad, za který bych ji teď na místě nejraději zakopala. 

Mamka "a tak vezměte sebou Evu s Eliškou ať tu s námi nesedí celý den" 

No a tak jsme společně s těma dvěma nánama a Kubou šli k Macákům, super ne? Děda a spol už tam byli. Zazvonila jsem a přišel nám otevřít Honza. 

Já "neptej se" řekla jsem dříve než se stihl zeptat, proč jsou tady taky.

Přivítání s dědou, bylo to co jsem teď potřebovala. S radostí jsem ho objala a dala mu pusu na tvář. Honzova teta se se mnou taky chtěla přivítat a při té příležitosti mi řekla, že jí můžu tykat. Od teď jí tedy asi budu říkat teto Šárko nebo nevím. Ze schodů se přiřítila Linda a její pohled taky spočinul na Evě s Eliškou. 

...

Já "dostali jste ten rozvrh od mamky?" 

Všichni potvrdili že ho mají, to se mi alespoň trošku ulevilo. Takže, dneska ještě budeme muset přežít všichni pohromadě u nás doma a zítra ráno se vyráží do Prahy na hotel, kde se bude svatba konat. Obřad bude ve dvě odpoledne, před tím se prý bude ještě něco připravovat a podobně. 

Seděli jsme tam asi hodinu a půl, pak ty dvě řekli, že půjdou raději pomoci k nám. Nikdo jsme je nedrželi a já osobně jsem byla ráda, že vypadnou. Pořád dělali očka na Kubu ale i na Honzu. 

Linda "bože, co to má Roman za rodinu?!"

 já "to jsi nebyla u nás ráno, byla tam i moje ba.." zasekla jsem se, když mi došlo, že je tady děda. 

Linda "kdo?" 

já "babička přiletěla" polkla jsem, bála jsem se jak děda zareaguje. 

Díky bohu to vzal statečně, ale pro jistotu jsem si dala pozor, abych o ní už nemluvila. Byli jsme tam až do večera. Domluvili jsme se, že se sejdeme až zítra ráno v hotelu a vyrazili  jsme domů. 

Tedy, já Kuba, děda a teta Šárka. Babička už byla i s Bredem nebo jak se jmenuje v hotelu. Navečeřeli jsme se, děda s tetou Šárkou si zabrali obývák a zbytek spal jako minulou noc. Ještě před spaním jsem se naložila do vany a snažila se uklidnit. 

Ráno, den svatby**

Bylo půl sedmé a Kuba mě budil, vážně? Kuba mě budil před desátou? Vzala jsem si věci, co budu mít dneska oblečené a taky kosmetickou taštičku. Neříkám, že budu vypadat jako panenka barbie, ale minimálně kruhů pod očima se budu muset zbavit, to ale až potom s Lindou v hotelu.

Teď se pořádně najíst, pobalit zbytek věcí, pro jistotu i kameru a můžeme vyrazit. Jako vždy jsem s Bonnym v patách seběhla schody a strčila hlavu do lednice s tím že tam najdu nějaké jídlo. Kuba dorazil chvilku po nás a udělal úplně to samé, jakoby byl doma. Z ničeho nic se z obýváku ozval řev. 

Kuba "někdo umřel?" vytáhl hlavu z lednice.

já "kde je Bonny?" s jídlem v rukách jsme šli rychle do obýváku omrknout situaci. 

Na první pohled se nic nedělo, byla tam jen babča s Bonnym. Zvláštní že je tady, myslela jsem že ji uvidím zase až v Praze.

já "co tak vyvádíš?"

Babička "co to tady dělá!?" vřískala směrem k Bonnymu.

Kuba "chce si jen hrát" odpověděl za mě.

Babička "myslím co to dělá tady v domě"

já "bydlí tady a není to věc, ale pes, Bonny pojď ke mě" zavolala jsem si ho, aby se babička uklidnila.

mamka "co se to tady děje?" přišla se taky podívat.

babička "máte to zvíře doma?"

já "je to člen rodiny, mohla by jsi to taky někdy zkusit"

mamka "Amy nebuď drzá!"

Kuba "měli by jsme vyrazit co vy na to?" táhl mě i s Bonnym pryč.

Bude to poprvé co bude sám doma celý den a noc. Doufám, že to tady neobrátí vzhůru nohama. Když jsme šli k autům, co nejrychleji jsem šla ke Kubovému autu. Nemohla jsem riskovat, že by na mě zbylo místo u babči. Zabrala jsem si místo spolujezdce a vyrazili jsme směr Praha. Po cestě jsme si zazpívali, bylo to fajn, jako vždy.

#really anonymous∞