youtuber člověk ?

11-loděnice,rafty,stan

Po společném obědě jsme sedli na vlak a jeli do nějaké menší vesnice ani nevím jak se jmenovala. Tam jsme vystoupili a šli přes nějaké pole či co to bylo ,po nějaké době se Tomáš začal z ničeho nic smát.

Honza "co je?"

Tomáš "my jsme vystoupili o zastávku dřív" smál se dál.

Honza "kluku! A to je k smíchu nebo k pláči?"

Tomáš "budeme muset jít kousek podél řeky pěšky"

Každopádně než jsme tam došli všechny nás už bolely nohy a sotva jsme popadali dech. Přišel za námi kluk mohlo mu být tak 25 let ,představil se nám jako Vojta ,seznámil nás s ostatními a vysvětlil nám co přesně máme dělat.

Stejně si myslím že ho půlka neposlouchala a ta druhá ,to byli holky jako já a Linda a naši pozornost tedy měl i když jsme ani tak neposlouchali co říkal ,ale to jeho tělo.

Z našeho slintání nás asi vyrušili až Honza s Tomášem když nás táhli do jednoho z raftů. Měli jsme rafty po čtyřech a celkem raftů bylo sedm.

Vypluli jsme a první půl hodinu bylo ticho jen jsme si povídali mezi sebou my čtyři. To se začalo měnit když jsme začali vjíždět do peřejí.

Tam jsme se začali bavit a spolupracovat i s ostatními rafty. Všechno to byli lidi ve směs v našem věku takže jsme si rozuměli. Cesta nám díky tomu rychle utekla a my dopluli do kempu kde postavíme stany a přespíme tu.

Dali jsme se do práce tedy spíše kluci se dali do stavění stanu a já s Lindou jsme si sedli do trávy a dívali se jak jim to jde. Nějakým způsobem se jim povedlo stan postavit tak jsme si nachystali spaní a šli k táboráku sednout si k ostatním.

Vojta tam byl taky a hrál nám na kytaru ,byla to taková ta klasická zábava večer u ohně. Seděla jsem vedle Honzy ,hladil mě po zádech, opírala jsem se mu o rameno a koukala do ohně.

Honza "půjdeme se projít?" zašeptal mi do ucha.
Přikývla jsem na souhlas a vstali jsme od ohně. Šli jsme si sednout k řece po které jsme se sem dostali. Seděli jsme na břehu zase jsem si položila hlavu na jeho rameno ,bylo ticho nemluvili jsme až dokud.

Honza "miluji tě".

Byla jsem ticho můj mozek asi potřeboval vstřebat novou informaci.

Já "taky tě miluji" vydechla jsem.

Honza "chtěl jsem se zeptat už u vás, ale přišlo mi to brzo" začal opatrně.

Tohle mě zaskočilo ještě víc, sedla jsem si tak abych mu viděla do očí a nechala ho mluvit dál.

Honza "nechtěla by jsi se mnou.." pořád to nevyslovil.

Já "jasně že ano" přestala jsem ho trápit a skočila mu kolem krku.

Chvíli jsme tam ještě jen tak seděli a koukali do tmy. Rozhodně mezi námi, ale nebylo trapné ticho. Bylo to krásné ticho.

Vrátili jsme se zpátky do tábora u ohniště už nikdo nebyl tak jsme šli do stanu.

Doufala jsem že tam jsou Tomáš s Lindou a jenom spí, bylo by asi dost nepříjemný kdyby jim na to Honza přišel takhle. Když jsme šli kolem stanu tak jsem zakopla o kolík s provázkem od stanu.

Honza "dobrý?" začal se mi smát.

Otevřel stan a vlezl dovnitř a s našim překvapením tam nikdo nebyl. Lehli jsme si a povídali si.

Honza "snad jsou v pohodě ..neměl bych je jít hledat?"

já "určitě jsou v pořádku, třeba se šli jen projít dokážou se o sebe postarat"

Honza "můžu se tě na něco zeptat?"

já "chodíme spolu pár minut, ne zatím si tě nevezmu" smála jsem se.

on "ha-ha-ha, nemyslíš že by se k sobě Linda s Tomem hodili?"

já "cože?"

Honza "když jsme byli mladší tak se nesnášeli a teď v poslední době, když se na ně dívám tak mi přijde že se k sobě celkem mají ,ale jakoby to v sobě dusily"

já "aha, no a tobě by nevadilo kdyby spolu byli?"

Honza „jasně že ne, je to sice moje sestra a můj nejlepší kamarád ,ale hodí se k sobě přál bych jim to"

já „to je dobře"

Honza „tak co si ty myslíš? Zdá se to jenom mě? nebo to vidíš taky?"

já „víš já.. jsem se už o tom bavila s Lindou" nejistě jsem přiznala.

Honza "jak to myslíš?" koukal nechápavě.

já "no, to by ti asi měli říct oni"

Honza „počkej o co jde?"

já „nevím jak to ti to říct ,je to mezi nimi vysvětlí ti to líp než já ,počkáme až přijdou jo?"

Honza „dobře, a co budeme do té doby dělat?"

já „co bys chtěl?"

Honza „no o něčem bych věděl"

já „jo? A copak to je?"

Honza „co třeba todle" dal mi ruku kolem pasu a posunul se blíž ke mně.

Honza "a taky toto" dal mi pusu.

Jen jsem se zasmála a začala spolupracovat. Po chvilce jsme slyšeli kroky podle hlasů to byla Linda s Tomášem. Zalezli k nám do stanu byli překvapení že ještě nespíme.

Honza se začal vyptávat kde byli.

Linda "byli jsme se projít"

Honza „v poslední době jste spolu pořád" Linda „nechtělo se nám spát tak jsme se šli projít to je celý"

Tomáš jen přikývl na souhlas.

Já "umh, nechtěli by jste Honzovi něco říct?" povzbudivě jsem drcla do Lindy.

Já "no tak myslím že to pochopí" povzbudila jsem je.

Tomáš "musím s tebou mluvit" šli s Honzou ven ze stanu.

Mezi tím jsem Lindě řekla co mi řekl Honza ,byla ráda a asi se jí hodně ulevilo, šli jsme za nimi ven. Tam už stáli oba vysmátí.

Honza "takže vy dva spolu?" prohlížel si je.

Linda "promiň bráško" řekla se smíchem v hlase.

Všechno jsme si vyříkali ,ujasnili, zalezli zpátky do stanu a usnuli. Teda Tomáš spal my nemohli usnout kvůli jeho chrápání ,v jednu chvíli se ho chystal Honza udusit ve spánku, ale Linda ho bránila. Nakonec se nám tedy nějak podařilo usnout.

#really anonymous∞