Tak jsme zase nasedli do auta ve stejné sestavě jako posledně a jely do Prahy. Tam jsme se stavili u Jirky doma. Bral si nějaké věci sebou na tábor.
Pak jsme vrátili auto a šli doprovodit kluky na nádraží. Celkem dost dlouho jsme se loučili ,takže nakonec museli utíkat aby stihli nastoupit než se vlak rozjede.
Jen co zmizeli z dohledu se Gejmr pohotově zeptal „tak co podnikneme my?"
koukli jsme se na něj obě zvědavým pohledem alá „co navrhuješ?"
Kuba„zajdeme ke mně necháme si tam věci a pak zajdeme do kina?" navrhnul.
Nebyla jsem proti ,ale musela jsem se zeptat.
Já „víš jistě že chceš ,abychom šli k tobě domů?"
Kuba „a proč ne?"
já „no když přehlídneme to že patříme mezi Gejmrovi fanoušky co by mimochodem neměly vědět ani jak vypadáš, tak přece jen se známe sotva pár dní.."
Linda pobaveně dodala „to nám až tak věříš že nejsme sériový vrazi v přestrojení?"
Kuba „kdyby jste chtěli aby všichni věděli jak vypadám a kde bydlím už by jste něco udělaly ne?"
já „asi máš pravdu ..špatná otázka promiň"
Kuba „spíš se divím že se vy dvě chystáte spát v podstatě u cizího kluka"
Linda se smíchem „jo asi máš pravdu nasedneme na první vlak do Pardubic"
Gejmr „to jsem neřekl ,jsem rád že to víte.. že si můžu povídat s někým kdo zná moji tvorbu a tak"
Já „tak co jdeme? Ta taška je celkem těžká"
Linda „ani mi nemluv"
Kuba „pojedeme pár stanic tramvají ,za chvíli jsme u mě".
Nějakým způsobem jsme se dopravili ke Gejmrovi domů celkem dost mě zajímalo jak to tam bude vypadat. Vešli jsme a Gejmřej prohlásil „vítejte v mém království" a začal nám ukazovat „tam je kuchyň,obývák a na konci chodby je záchod s koupelnou".
Nechali jsme tam věci ,ale nedalo mi to a zeptala jsem se „ukážeš nám i místnost kde natáčíš?"
Kuba „hned co se vrátíme z kina vás tu klidně provedu ,ale teď musíme jít jestli to chceme stihnout"
Linda „a na co vlastně jdeme?"
Gejmřík „uvidíme co budou dávat nejdřív na to půjdeme...nebo máte nějaké speciální přání? Teda kromě padesát odstínů šedi to by jsme klukům asi nevysvětlili"
Já „to asi určitě ne"
Linda „souhlasím".
Přišli jsme před kino už byla tma neměla jsem nejmenší tušení kde jsme protože Prahu vůbec neznám.
Podívali jsme se na program „za deset minut začíná Antman super" řekl Gejmr.
Pokrčily jsme nad ním s Lindou rameny a vyrazili k pokladně koupit lístky. No chtěly jsme si to zaplatit sami ale Gejmr byl rychlejší.
Po cestě do sálu jsme si koupili popcorn a nějaké pití. Nebyla bych to já kdybych půlku z toho nesnědla ještě před tím než film začal.
Nemůžu říct že by mě nebavil ,ale spíš jsem se nemohla soustředit. Pořád jsem musela myslet na Honzu. Zvedla jsem se tedy ze sedačky a šla ven ze sálu. Vytáhla mobil a volala Honzovy
Hovor**
Honza: ahoj zlato jak se máte?
Já: celkem fajn Gejmřík nás vzal do kina co ty?
On: taky to jde, promiň ale je tu strašnej randál skoro vůbec tě neslyším, budeme si rači psát?
Já :dobře tak zatím
Vrátila jsem se do sálu a sedla si na své místo. Jen co jsem dala mobil zpátky do kapsy ,začal vybrovat. Zase jsem ho tedy zapnula a snížila jas. Psal mi Honza.
Sms:
On: a jakej film je natolik nudnej že si stíháš hrát s mobilem?:O
Já: Antman :D není nudnej jen mi nejde se na něj soustředit..
On: nech mě hádat vybíral Gejmr.. a jakto?:O
Já: ještě se ptej :D :P!
On: jakože jsem ten důvod já? O.o :3
Já: možná trošku..:3 :D
On: taky na tebe myslím:3
Já: no jasně:D zase nepřeháněj.. máš tam určitě fanynek dost :P
On: mám jen tebe :3 a ty to moc dobře víš :P
Já: chachacha..:D A co děláte?
On: mučíme děti:D normálně chvilku po tom co jsme přijely za mnou přišli dva kluci a ptali se na tebe:D prej jestli taky přijedeš :D
Já: ohh tak to nás musíš potom seznámit :3 :D
On: no to určitě:D jsi jen moje!:3 nepůjčuju!
Já: jak myslíš :D :P asi budu končit chci z toho filmu alespoň něco mít ,zítra si zase napíšeme jo?:)
On: dobře, zatím dobrou noc:3
Zhasla jsem mobil a rozhlídla se kolem sebe po sále ,bylo vtipný jak všichni byli zahledění do filmu. No když jsem se začala koukat i já tak tam naskočili titulky.
„Bezva Amy jdeš do kina na film a místo toho abys se dívala jsi celou dobu myslela na kluka" prolítlo mi hlavou.
Šli jsme tedy zase ke Gejmrovi domů a po cestě koupili pizzu. Snědli jsme jí nachystali se na spaní. Měli jsme spát s Lindou v obýváku ,ale využili jsme šance a zabrali si Gejmrovu postel tak mu nezbylo nic než spát na gauči.
#really anonymous∞
ČTEŠ
youtuber člověk ?
FanfictionKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...
