66-Stromek,Evžen,přespávačka?

1.1K 70 7
                                    


Kolem páté jsme to vzdali a vyrazili do studia. Domluvili jsme se že si ozdobíme stromeček i tady. Kluci navrhli že stačí ozdobit tu kytku co ukradli na chodbě, to se nám, ale vůbec nelíbilo. Vyhnali jsme teda kluky ještě ven koupit stromek a rozvalili jsme se na gauči.

Linda „podívej se na tu zem"

já „jde vidět že tu bývají jen oni" zasmála jsem se nad kobercem plným drobků a bordelu.

Linda „to je spíš k pláči"

já „tak jim koupíme na vánoce vysavač a bude a když už jsme u toho už víš co dáš Tomovi?"

Linda „pořád ne, nic sem z něj nedostala"

já „říkal mi že se s klukama skládá Honzovi na segway tak mě napadlo se domluvit i na něj"

Linda souhlasila a dárky už jsme neřešili.

Linda „oni donesou stromek a čím ho jako ozdobíme?"

Na to nešlo reagovat jinak než smíchem. Kluci se i se stromkem vrátili, moc nadšení nebyli když jsme jim připomněli že nemáme ozdoby. Zdobení se tedy odložilo na zítra a šli jsme domů.

Honza „chceš jít k nám?"

já „spíš bych šla domů a zalezla do postele, jsem utahaná promiň" pokusila jsem se o úsměv.

Honza „a můžu být v té posteli i já?" lišácky se usmál.

Já „budu jedině ráda"

Rozloučili jsme se s ostatními, Tomáš šel doprovodit Lindu a my s Honzou k nám. V podstatě jsme jen přišli, pozdravili jsme se s Romanem a mamkou, umyli se, převlíkli a konečně zalezli do postele. Nespali jsme, jen jsme tam leželi přitulení k sobě a povídali jsme si.

Ráno jsme se najedli a vyrazili do studia. Spíše ráno kolem jedenácté pro upřesnění. Když jsme tam byli všichni, došlo nám že tu je pořád ten problém s ozdobami.

Linda „no nic, tak budeme improvizovat" vzala se stolu nůžky a pár papírů.

Sedla jsem si k ní a dali jsme se do výroby vloček a pak i řetězů. Za hodinku už jsme to měli, přišli na řadu kluci aby stromeček ozdobili. Nejdříve zdobili jen Tomáš s Honzou a vypadalo to katastrofálně, no a pak se k nim přidal David a pak už to vypadalo naprosto katastrofálně a prohlásil že mu budeme říkat Evžen.

Takže, když byl Evžen v rámci možností ozdobený, šli jsme zase domů, teda alespoň já s Lindou ti tři tam zůstali a ještě točili video. Mamka taky doma zdobila stromeček a letos tam nechtěla dávat takové ty řetězy, tak jsem řekla že je vezmu Evženovi.

Pomohli jsme mojí mamce se zdobením a pak jsme šli k Lindě. Její mamka zase pro změnu chystala na pečení, tak jsme pomohli i jí. K večeru jsme šli zanést do studia ty řetězy pro Evžena. Pokusili jsme se ho chudáka trošku upravit a už jsme tam zůstali s kluky asi do půl noci. Asi víte že mám ze tmi jistý respekt, takže jsem celkem spěchala domů do bezpečí.

V pondělíse ve škole řešila nějaká „vánoční noc" vzhledem k tomu že tam jsem nová, tak jsem nevěděla o co jde tak jsem se do toho moc nemíchala a všímala si svého. Uoběda se o tom bavili i David s Honzou tak jsem se konečně zeptala co tovůbec je a proč to všichni tak řeší.

Vylezlo z nich, že je to něco jakopárty ve škole. Je prý vymyšlený program na nějaké téma, letos to jsou horory.Ve zkratce, přespává se ve škole v tělocvičně a je k tomu nějakázábava, písničky, jídlo a tak.

Já „vy tam chcete jít?"

David „byl sem tam iminule, byla to celkem sranda, stezka odvahy a tak.."

já „to se u nás dělalo nazákladce" zasmála jsem se jeho nadšení.

Honza „tak že bych šel taky?"

Podívalise na mě s otazníky místo očí.

Já „mám spát ve škole?!"

David „přece nástady nenecháš"

Honza „jo, musíš nás bránit před Řepkovou"

já „kdo to je?"nechápala jsem.

David „vy ji z ničeho nemáte?"

Honza „šťastná to třída"

já„co učí?"

David „němčinu a chemii"

já „krátký vlasy,hubená.. kolem čtyřiceti?"

Honza „kolem šedesáti.." prohodil tak že to skoro nebylo slyšet.

David „jo toje ona"

já „co je s ní? Vypadá v pohodě"

Honzovi málem zaskočilo amezi tím co kašlal mi to David se smíchem vysvětlil.

David „ v němčiněvždycky my sedíme ve druhé lavici a před námi je volno a ona si vždycky sednena tu lavici a čumí na nás dva a jednou měla sukni a jak seděla na té lavicitak si dala nohy na židli a bylo jí vidět až do kuchyně"

Honza se začal dusitznova, tentokrát smíchy.

Já „tak jste jí viděli kalhotky? To je tak strašný?"

David „neměla kalhotky"

Teď jsem neměla co říct a taky se začala smát.

Honza „amy jsme se prostě smáli a ona pak dala tu nohu dolů a stoupla si k námk lavici a úplně vážně řekla je vám něco k smíchu pánové?! A my zasevýtlem.."

David „a od té doby po Honzovi strašně jede"

já „to jako vážně?!"

Honza „jsem neodolatelnej no" zasmál se.

Já „v jejím případě je to spíšk pláči"

Přemýšlela jsem o té přespávačce ve škole asi tam nakonec takypůjdu, čistě ze zvědavosti jak to ve škole v noci vypadá. V ten dense mi podařilo dokoupit ještě dárky, takže mám vše a jsem spokojená, teda až navánoční náladu, ta se mi zatím letos vyhýbá obloukem.

No a je tu úterý a jávyrážím do školy, vyučování nám končí ve čtyři, pak si jdeme domů pro věci apak v pět zase zpátky na „vánoční noc" do školy. V pět jsme společněs Honzou a Davidem došli do školy a v tělocvičně už pár lidí bylo.

Rozložili jsme si věci a rozešli se mezi lidi. Já šla nejdříve za mojí třídou,ale po chvilce si pro mě stejně přišel David. Přivedl mě ke skupince kluků azačal nás seznamovat. Byli celkem milý, ale ze všech těch jmen co mi řekl jsemsi zapamatovala jen Matesea Martina. Pár lidí tancovalo, někdo se cpal jídlem, ale většina se válela nažíněnkách s mobilem v ruce.

#really anonymous∞



youtuber člověk ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat