youtuber člověk ?

91-Anglie,rodina,jelen

Po dalších jedenácti hodinách jízdy autobusem a chvilkou i trajektem jsme konečně dojeli do Anglie. Bylo tam dvanáct hodin. 

David "bezva, jsme tu akorát na oběd" zaradoval se. 

Rozdělili jsme se do skupin a šli k rodinám, které nám přidělili. Na nás padla paní středního věku, jménem Sophie Smith, vypadala mile. Jejím autem jsme jely k nim domů. 

Po cestě nám o sobě něco málo řekla, má manžela Ricka, oba jsou věřící a podle toho co říkala to berou dost vážně. Mají nemocnou dceru, má prý nějakou poruchu chování a zvládání mocí nebo tak něco.  Už podle ní mi bylo jasné, že to nebude normální rodina.

Jen jsme přišli, věci jsme si nechali na chodbě a Sophie nás hned hnala ke stolu na oběd. Zasedli jsme za stůl, kde už byl i její manžel, jen jsme se v rychlosti seznámili a ti dva se začali modlit. Mě osobně bylo trapně, nevěděla jsem jak se zachovat.

 Kluci to vzali jako vždy s humorem a měli co dělat, aby si naši hostitelé nevšimli, že se smějí. Jídlo bylo mega dobré. Po dezertu jsme si šli vybalit věci a trošku si odpočinout po dlouhé cestě. Zjistili jsme, že nebudeme všichni na jednom pokoji, asi proto nikdo neřešil, že jsme holky s klukama dohromady. 

Každopádně, jsem na pokoji s Terkou a kluci jsou spolu. Nedočkavě jsme otevřeli dveře do našeho pokoje a překvapené jsme zůstali stát ve dveřích.

 Terka "to je hodně špatnej vtip" dveře nám zabouchla před očima.

já "viděla jsi to co já?" otočila jsem se na ni s vyděšeným výrazem.

Terka "to na zdi, to byla vážně hlava jelena?" nechápala stejně jako já.

Na druhý pokus, jsme se zhluboka nadechli a vešli jsme dovnitř a pořád jsme se nevěřícně rozhlíželi kolem. 

Na zdech byli staré oprýskané tapety a strašně moc zarámovaných obrazů. Ať už byli ošklivé sebevíc, na jelení vycpanou hlavu přímo naproti posteli neměli. 

Terka "dívá se na mě" prohlížela si jelena. 

Já "zajímalo by mě, jak jsou na tom kluci" 

Terka "jestli tam nemají vycpanýho medvěda, tak měníme pokoje"

 Vytáhla jsem z batohu kameru a točila room tour. Přišla za námi Sophie, zeptat se jestli něco nepotřebujeme. Dozvěděli jsme se, že v tom pokoji bydlela její babička. No bezva, teď nás ještě přijde strašit duch staré paní Smithové.

 Bylo mi chladno, převlékla jsem se do tepláků a mikiny a sedla si s telefonem na postel. Terka volala mamce, že jsme v pořádku dojely a tak dál. Telefon mi zapípal na znamení vybité baterky, tak jsem se rozhlížela po zásuvce. No to bude taky ještě sranda, žádnou zástrčku tady nevidím. 

Přišli za námi kluci, prý na návštěvu. Podle jejich nepřekvapených výrazů, když vstoupili soudím, že na tom s pokojem nejsou o moc lépe. Honza se svalil ke mě na postel, jako by byl doma. 

Já "to je moje postel" chránila jsem si své území.

Honza "co je tvoje, je i moje" 

já "a co je tvoje do toho mi nic není že?" posunula jsem se, aby jsme se nemačkali. 

Terka "máte na pokoji elektřinu?"

Honza "sem se ještě nedíval, proč? vy nemáte?" rozhlížel se kolem.

Já "vidíš tady nějakou?" tiše jsem doufala, že nějakou najde.

David "no tak vítejte na psychině" 

Terka hodila svůj vybitý telefon na postel a šla k oknu. 

já "jak to tam vypadá?"

Terka "raději nechtěj vědět" mávla rukou a šla od okna pryč.

David šel za chvilku na záchod a po pár minutách se vrátil s dost zvláštním výrazem na tváři. 

Honza "co je? Tě tam někdo znásilnil?" vypadal že se mu chce smát.

David "ta rodina je divná" sedl si na postel.

já "co se stalo?" bylo nám všem kromě Davida do smíchu.

 David "jsem přišel na ten záchod, všechno bylo v pohodě, nikde nikdo, pak otevřu dveře a před nimi stála ta jejich dcera" 

Honza "je hezká?" začal se zajímat.

já "tobě to může být jedno ne?" šťouchla jsem ho loktem. 

David "stála tam a dívala se na mě, tak sem ji pozdravil a ona začala něco mekotat nějakým cizím jazykem" 

Honza "emm..myslíš anglicky?"

David "a tak asi nejsem kretén ne? Úplně nějak divně mluvila, jsem nikdy neslyšel"

Terka "třeba je posedlá ďáblem" dělala si z něj srandu. 

Nic zvláštního už se nestalo, jen jsme se váleli v postelích a povídali si. Asi v sedm nám přišla Sophie říct ať se jdeme navečeřet. Zdálo se mi, že se trošku zasekla se ve dveřích, když viděla, že jsme všichni na jednom pokoji,ale asi se mi to jen zdálo. 

Šli jsme si tedy sednout ke stolu a hned jsme se pustili do jídla. Už tam byla i jejich dcera Zoe //Zoui// o které nám říkal David. Teď mě nenapadá s kým jí srovnat, aby jste mě pochopili ale prostě mi naháněla hrůzu. 

Po večeři jsme se vrátili nahoru, zase jsme si tak hodinku povídali a pak přišla Sophie s tím, že máme spát. Nechápavě jsme na ni všichni koukali, vždyť je teprve osm. Ona na tom ale trvala, tak nám nezbylo, než si lehnout. 

Zhasla nám světlo a šla doprovodit i kluky do jejich pokoje, chvilku jsme počkali až Sophie odejde a zase jsme si rozsvítili. 

Terka "co to mělo být?" 

já "nemám tušení" 

Terka "tak si pustíme ještě film ne?" 

Souhlasila jsem a aby jsme obě dobře viděli na notebook, přisunuli jsme postele k sobě, tak vznikla jedna velká.

Terka "pořád kouká!" zabíjela pohledem chudáka jelena.

Vzala jsem mikinu, co se mi válela vedle postele a hodila ji přes něj.

Terka "to je lepší" konečně byla spokojená.

#really anonymous∞