Blíží se nám maturita. Jsme v háji. Probíhá mi hlavou mezi tím co se ostatní členové naší třídy snaží dohodnout kdy a kde budeme vybírat peníze na ples.
Anet "tak prostě zítra v sedm sraz na nádraží" zavelela a všichni konečně ztichli.
Tohle by jsme asi měli. Řeknu vám, z toho plesu mám větší nervy než ze samotné zkoušky. Domluvili jsme se ještě na pár maličkostech a konečně jsme mohli jít na oběd. Protože zodpovědnost většiny našich spolužáků je hluboko pod bodem mrazu, všechny povinnosti kolem plesu jsou na mě a ostatních holkách.
Máme kolem toho úplně stejné lítání jako nedávno u mamčiné svatby. Mám toho všeho už plné zuby. Jediná pozitivní věc v posledních dnech je, že moje milovaná babička hned po plese odlétá zpátky do Ameriky. A taky Bonny, už to má úplně zahojené a je zase zdravý jako rybička.
Ale zpět k maturitě a plesu. Nedokážu si představit, jak to bude celé probíhat. Protože už když jsme se domlouvali na barvě maturitní šerpy, byl v tom dost velký chaos. A to nemluvím o učení, poslední dny nedělám nic jiného, začíná mi z toho hrabat. No, bude to ještě zajímavé.
Večer**
Jsem i s ostatními spolužačkami u Terky a domlouváme ples, jak jinak. V poslední době neděláme nic jiného a vážně mě to nebaví. Už ať máme všechny ty starosti a učení za sebou.
Ráno**
Oblékáme se do kostýmů a míříme s kasičkami na nádraží. Vždycky jsem to nesnášela, když mě takhle zastavovali a chtěli drobné. No, dneska tobude naopak. S pár minutovým zpožděním jsme dorazili na nádraží. Pár lidí ze třídy už tady bylo a zbytek kluků se po chvilce přiřítilo v nákupním koši.
Kačka "kde jste to vzali?" smáli jsme se jim.
Smích nás ale postupněvšechny přešel.
Anet "co ti tady chtějí?"
Terka "cítím malér"
já "no bezva"
Všechnu naši pozornost měla druhá třída, co se taky nejspíš rozhodla vybírat zrovna tady a teď. A aby toho nebylo málo, zrovna do téhle třídy chodí i Honza s Davidem.
Já osobně v tom problém nevidím, však nádraží je dost velké, ale většina mých spolužáků jejiného názoru. Po dost dlouhé klučičí diskuzi o tom kdo má odejít, nás to už přestávalo bavit a zakročili jsme.
Terka "Ježíši, nehádejte se, jste jako malý"
Markéta "to tady nemůžeme vybírat všichni společně?" snažila se to uklidnit Honzova spolužačka.
Marek "a taky uděláme společnej maturiťák ne?" ironicky pronesl a tím zase hájil naši třídu.
já "a proč ne?" zastala jsem se Markéty.
Marek "co?" nečekal to.
Terka "je to dobrý nápad, čím víc nás je, tím víc vybereme a víc peněz se rovná lepší ples" pomohla mi.
Anet "to nezní špatně" taky se k nám přidala.
Markéta "můžeme hlasovat" otočila se k jejich třídě.
David "tak kdo je pro společný ples?" zvedl ruku a čekal kdo se přidá.
Překvapivě jsme se přihlásili skoro všichni, asi je rozhodnuto.
Terka "bezva, a kdo je proti?" nehlásil se nikdo.
Já "beru to jako souhlas" byla jsem ráda, že se to vyřešilo.
ČTEŠ
youtuber člověk ?
FanficKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...