youtuber člověk ?

136-Bazén,Martin,zmrzlina

Po jídle** 

já "uhh, bolí mě úplně všechno" unavená jsem se složila na gauč vedle Honzy. 

Honza "chceš jít spát?" přitiskl se ke mě. 

Já "spíš do teplé vany" odmítla jsem. 

Honza "vrr, vezmeš mě sebou?" 

já "mám na výběr?" 

Honza "umm, ne" dělal, že se dlouho rozmýšlí. 

Honza se nabídl že napustí vanu a já jsem šla mezi tím ještě zkontrolovat Tonyho. Minimálně čtyřicet minut jsme se váleli v teplé vaně. Ve chvíli, kdy voda začala chladnout a my už byli totálně promočení, že jsme měli varhánky snad úplně všude, osušili jsme se a šli jsme si lehnout. Tony se ale nejspíš rozhodl, že nás spát nenechá, protože začal plakat. 

Honza "je to tvůj brácha" naznačil mi, že on vstávat nebude. 

Já "vždyť už jdu" hodila jsem si přes ramena župan a šla jsem do ložnice za Tonym. 

Já "kámo, copak je?" mluvila jsem na něj, i když mi bylo jasné, že se odpovědi nedočkám. 

Mluvení nepomáhalo, tak jsem si ho vzala do náruče a procházela se po pokoji z místa na místo, aby usnul. Mu se ale spát vážně nechtělo, místo spánku si udělal pořádnou nálož do plínky. Dobře, s tím si poradíme. Vzala jsem čistou plenu a položila Tonyho na postel. Myslím, že jsem to zvládla na výbornou. 

Teď se ještě zbavit použité plínky a můžu si zaslouženě převzít medaili. Asi vám tady nebudu popisovat, jak celá noc probíhala, protože to bylo jen jedno velké běhání kolem Tondy. 

O něco později** 

Abych to upřesnila, zbývá přesně měsíc do konce školního roku. Našeho posledního školního roku, vzhledem k tomu, že se na vysokou zatím nikdo z nás nechystá. Nic se nezměnilo, spíme, jíme, točíme videa, Tony roste jako z vody. 

Linda s Tomášem už také vychází lépe, teda v rámci možností, například už ve své přítomnosti dokáží mluvit ve větách a hned neutečou. S Kubou jsme se dlouho neviděli, ale dost často si píšeme a taky naše společná videa z her začali mít celkem úspěch, takže od sebe zase tak oddělení nejsme . 

Konec školy značí začátek léta a právě letošní léto bude nezapomenutelné. První týden tedy plány nemáme, ale hned potom budeme s Honzou týden na táboře jako vedoucí společně s ostatními youtubery, což bude určitě sranda a část léta na kterou se těším nejvíc je trip do Ameriky. 

Hodláme se tam chvilku zdržet, takže bereme Bonnyho i ostatní povinnosti co se týče YouTube sebou. Opusťme ale ještě na nějaký čas Ameriku a vraťme se prozatím do Pardubic. Před pár minutami jsem skončila ve škole a jdu s Terkou za Davidem a Honzou do studia. Už tam jsou protože jim odpadli hodiny. 

Ve studiu** 

Terka "díky bohu, venku je vedro na chcípnutí" obdivovala klimatizaci. 

Já "nezajdeme na bazén?" 

Honza "má přijet Martin, ale klidně běžte, můžeme pak za vámi dojít" 

já "budete točit?" 

Honza "jo, ale jenom něco rychlého" 

Terka "tak my si zatím zajdeme pro plavky?" 

já "jo, to můžeme, tak se sejdeme na bazéně?" 

David "dojdeme za vámi" 

Honza "platí" všichni souhlasili. 

Šli jsme nejdřív k Terce domů, pro její věci a následně k nám, pro moje věci. 

Terka "a nestavíme se i pro Lindu?" 

já "to by jsme mohli" 

Skočili jsme na Penny boardy a frčeli k Lindě. Nemuseli jsme ji přemlouvat dlouho, teplo bylo čím dál větší. Hodila na sebe pod oblečení plavky a vyrazili jsme směr autobus a pak přes pár zastávek rovnou k bazénu. 

Terka "voda!" rozběhla se k nejbližšímu bazénu, div si stihla svléct oblečení, před tím než tam skočila. 

Linda "kdo tam bude poslední platí pizzu" rychle ze sebe shodila kraťásky a rozběhla se k vodě. 

Snažila jsem se ji předběhnout, ale byla rychlejší. No co, jedna pizza mě nezrujnuje. Střídavě jsme blbli ve vodě, na tobogánu nebo jsme se jen tak váleli na sluníčku. 

Já "hezcí kluci na levoboku" nenápadně jsem naznačila ať se podívají. 

Terka "a tvůj kluk za tebou" zasmála se, když uviděla Honzu. 

Já "ehh" zasekla jsem se, ale podařilo se mi s úsměvem na něj zamávat. 

Já "promiň, nenapadlo mě že ho vezmou" myslela jsem Tomáše.

Linda "to je dobrý, nemůžeme se do nekonečna vyhýbat" 

Počkali jsme, až dojdou k nám a postupně jsme se se všemi pozdravili. 

David "zmrzlina! Jde někdo se mnou?" Zajásal nad stánkem se zmrzlinou stojícím na druhé straně bazénu. 

Přihlásila se Linda a Martin tak naši tři nenažranci společně odešli. 

Terka "jdeme do vody?" ptala se mě, ale odpověděli jí kluci. 

Souhlasili, není divu, je vážně velké vedro. Vlezli jsme jeden po druhém do bazénu a dělali jsme klasické blbosti, co se v bazénu dělají. Šplíchali jsme po sobě vodu, házeli si míčem, shazovali se z lehátek a ostatních nafukovaček, jako malé děti. 

Ti tři se už vrátili i se zmrzlinou, tak jsme vylezli z vody a sedli si k nim na deku. A tam to začalo, Honza si sedl omylem na moji botu a tak mi ji hodil, ať ji dám bokem. Hodila jsem mu ji zpátky, protože tam byla i druhá a je blbost, abych měla každou botu na jiné straně republiky. 

Honza mi ji ale zase hodil dětinsky zpátky. Teď už mě to štvalo, tak jsem ji po něm švihla trochu větší silou. Jenomže moje šikovnost nezná mezí, takže jsem místo Honzy trefila Martina a tomu kvůli tomu spadla zmrzlina do klína. 

Linda i Terka okamžitě odpadli smíchy, jak to u nich bývá zvykem. Honza, David i Tomáš jen překvapeně koukali a čekali co bude. Já jsem se na Martina nevinně usmála, ale on se na mě podíval pohledem alá *run Forrest run*. 

Tak jsem usoudila, že nejlepší řešení, bude vstát a hodně rychle utíkat. Martin ale udělal to samé, jenom pomaleji. Zastavila jsem se kousek od bazénu. 

Martin "víš jak to studí?" smál se, když se ke mě přibližoval. 

Já "za to ale může Honza" bránila jsem se, taky už se smíchem v hlase. 

Martin "ale zmrzlinu na kraťasech mám já" smál se a přiblížil se nebezpečně blízko ke mě, vzhledem k tomu, že jsem stála na kraji vedle bazénu. 

Já "ani na to nemysli!" došlo mi co chce udělat. 

Martin "nebo co?" zasmál se a strčil do mě. 

Jenomže já jsem se ho stihla chytit a tím pádem jsme se vykoupali oba. 

Já "spokojenej?" protřela jsem si oči plné vody, abych něco viděla. 

Martin "vy se k sobě vážně hodíte, jste oba stejně praštění" zasmál se a pomohl mi ke břehu. 

Já "emh, tak teda asi díky" zasmála jsem se. 

Vrátili jsme se zpátky na deku k ostatním, samozřejmě se vyptávali co se stalo. Všechno jsme jim odvyprávěli a společně jsme se nad tím zasmáli. Když se začínalo ochlazovat, odešli jsme z bazénu, Martin je fajn kluk a nechtěli jsme ho jen tak poslat na vlak, tak jsme se domluvili, že budeme spát zase všichni u nás, po dlouhé době. 

Jednu noc ve spacácích na zemi v mém pokoji snad přežijeme. Museli jsme sice být potichu kvůli Tonymu, ale není nám pět, takže jsme se dokázali zabavit i tak. Například Martin si celou noc hrál s Bonnym. Má psy vážně rád, protože se od sebe vůbec nehnuli. Druhý den jel Martin už domů, takže není moc co rozebírat, prostě další jeden z těch nudných obyčejných dnů.

#really anonymous∞