Ráno**
Probudil mě Honza s tím že jestli chceme stihnout snídani měli by jsme jít. Neochotně jsem se tedy vyhrabala z postele a zamířila si to do koupelny tam si vyčistila zuby a udělala ze sebe trošku člověka.
Vyrazili jsme ruku v ruce k výtahu na zmiňovanou snídani ,tam jsme potkali Tomáše s Lindou a následně i Jirku s Gejmříkem.
Nabrali jsme si všichni celkem dost jídla. Divím se že jsme to dokázali všechno sníst. Po bohaté snídani jsme se rozhodovali co budeme dneska dělat.
Dohodli jsme se na IQpark a zrcadlové bludiště. Šli jsme tedy k pokladně a zaplatili. Nějakou náhodou se tam objevila i ta holka co s ní včera Jirka tančil „bravo Jiřino hlavně nenápadně" řekla jsem si pro sebe s pobaveným výrazem ve tváři.
Všichni jsme se vydali vstříc novým zážitkům v IQparku. Bylo tam pár zajímavých pokusů a tak ,celkem mě to bavilo i přes to že chemii i fyziku nenávidím.
Když jsme to celé prošli objevili se před námi dveře do zrcadlových bludišť. Vešli jsme tam a nejdřív jsme se tam v pohodě procházeli ,no po chvilce jsme se jeden druhému ztratili.
Bloudili jsme tam už celkem dlouho a i přes to že jsme na sebe volali jsme se nemohli najít. Zavolala na mě Linda „Amy stůj" otočila jsem se a viděla řítící se Lindu přímo do zrcadla.
Začala jsem se jí smát a šla pomalu směrem k ní. Chytli jsme se za ruky a procházeli pomalu bludiště ,když jsem uviděla Jirku rozběhla jsem se k němu a prásk přímo do zrcadla.
Oba se mi začali smát a Linda řekla „karma je svině co?". Jirka nás obě chytl za ruce a šli jsme dál. Po chvilce procházení se v kruzích jsme s Lindou usoudili že by možná bylo lepší kdybychom to vedli my.
Jirka se ale bránil a táhl nás dál až jsme uviděli Honzu s Tomášem sedící na zemi jako by se nic nedělo. Nechápavě jsme na ně koukali a mimochodem Jirka nás pořád obě držel za ruce.
Když si nás všimli podívali se nechápavě na Jirku pohledem alá „to je moje holka".
Jirka na to reagoval výbuchem smíchu a u toho říkal „tak já tu běhám v jakýmsi bludišti tam a zpátky už asi patnáct minut mimochodem s vašema holkama a vy si tu sedíte jakoby nic?!"
Honza s klidem vstal a řekl „vždyť víte že nemám rád bludiště"
Tomáš dodal „no my jsme vás i párkrát viděli že jste šli kolem nás ale než jsme se zvedli byli jste pryč"
Honza „no asi tak a navíc se nám líbil ten Jirkův zoufalí výraz když už jste tudy šli po čtvrté"
Jirka „hahaha fakt vtipný"
Linda „nechci se vám nějak vnucovat do rozhovoru, ale viděli jste někdo Kubu?"
Všichni jsme se na sebe tázavě podívali a nikdo nic neříkal.
Já „tak jo zase se chytneme za ruce abychom se zase neztratili a půjdeme ho hledat"
Jirka dodal „zase".
Honza vstal chytl mě za ruku ostatní se spojili do takového jakoby „hada" a vyrazil. Zastavila jsem ho se slovy „nechci ti vymlouvat tvůj žádnej smysl pro orientaci ,ale tudy jsme přišli".
Ublíženě se na mě podíval a vydal se druhým směrem. Chodili jsme tam asi půl hodiny až jsme to nevydrželi a vyšli z bludiště ven.
To co jsme viděli před vchodem nás při nejmenším zaskočilo. Seděl tam Gejmr na lavičce a koukal do mobilu. Po chvilce se podíval naším směrem mohlo to vypadat směšně protože jsme všichni stáli s otevřenou pusou a hleděli na něj.
Naštvaně se ptal „kde jste byli? To jako neumíte zvednout telefon?" Teď už jsme se všichni smáli a řekli Gejmrovi že jsme ho vlastně celou dobu hledali.
Odpověděl „však v bludištích se máte držet napravo nebo nalevo a vždycky dorazíte na konec..". Mávli jsme nad tím rukou a sedli si k němu na lavičky.
Kluci chtěli jít na Laser game. Mě s Lindou se ale nechtělo běhat s pistolkama v ruce tak jsme řekli že půjdeme nakupovat.
Nikdo nic nenamítal. Rozloučili jsme se Honza řekl že se sejdeme večer na pokoji a šli jsme. Prošli jsme pár obchodů s oblečením a pak i se suvenýry.
Než jsme se nadáli začalo se stmívat tak jsme se vrátili do hotelu a k nám na pokoj. Tam jsme pustili televizi hrál tam zrovna nějaký seriál Linda ho znala bylo to něco o upírech a ti pořád chránili jednu holku. Moc jsem to nevnímala.
Přišla mi sms od Honzy.
Sms:
Honza: šli jsme s klukama ještě do mekáče ,už jste v hotelu? :3
Já: před chvilkou jsme přišli ,jsme s Lindou u nás na pokoji:)
Honza: to je dobře :) co děláte :o ?
Já: Koukáme na nějaký seriál o upírech :D
Honza: dobře bavte se ,tak za půl hoďky jsme s Tomem u vás :*
Já: těším se:3
Řekla jsem Lindě že kluci za chvilku přijdou. Když přišli Tomáš s Lindou hned odešli. Chtěla jsem si dát sprchu a konečně zase zalézt do postele ,ale ne.
Někdo zase musí klepat. Honza šel otevřít podle hlasu to byl Gejmr. Šla jsem za nimi a Gejmr povídá „potřebuju parťáka na paření"
Honza „a to nemůže jít Jirka?"
Gejmr „no on by možná šel kdyby neodešel s tou holkou"
Honza „já už jsem dneska ztrhanej..ale jestli chceš jít ty?" podíval se na mě.
Podívala jsem se na Gejmra hodil na mě prosebnej pohled „do dvou hodin jsme zpátky ,potřebuju se napít" řekl.
Koukla jsem se na Honzu nevypadal že by mu to vadilo ,ale i tak jsem se zeptala „a tobě to fakt nevadí?"
Honza „ne.. to je v pohodě jste kamarádi znám vás, věřím vám" usmál se a pohladil mě po zádech.
Řekla jsem „tak dobře ale jen na chvilku"
Šla jsem se převléct a Honza zůstal s Gejmrem u dveří. Vrátila jsem se za nimi dala Honzovy pusu ,obejmul mě a řekl „bav se" jen jsem se usmála a stoupla si vedle Gejmříka. Když jsme odcházeli
Honza ještě ze dveří volal „a dej mi na ní pozor!" jen jsem se tomu zasmála.
#really anonymous∞
ČTEŠ
youtuber člověk ?
FanfictionKdo vlastně jsem ? Jmenuji se Amelie ,příjmení zatím není důležité. Bydlím v malé vesničce na severu Moravy se svojí mamkou která bývá hodně v práci takže já často zůstávám sama doma. Ještě minulí rok bych řekla že jsem normální šestnáctiletá holka...