youtuber člověk ?

50-Disneyland,kino,odlet

Další den**

Zas a znova nás probudil Jirka tentokrát ale proto, abychom mohli vyrazit do Disneylandu. 

"Za hodinu odjíždím a je mi jedno jestli s vámi nebo bez vás" křičel, když klepal na dveře.

 Donutila jsem moje oči aby se otevřeli a rozhlédla jsem se kolem sebe. Honza už byl vzhůru, teda v rámci možností. Po pár minutách jsme z postele vylezli a oblékli jsme se. Pozdravili jsme se s ostatními a zasedli ke stolu. 

Najedli jsme se sbalili pár věcí včetně Penny a vyrazili k autu. Tentokrát jsem jela s Gejmřejem a Honzou. Měli jsme před sebou dvě hodiny cesty. Už jsme měli zařízený mobilní internet, takže jsme si celou dobu psali s Lindou.

Když jsme byli asi v polovině cesty, zastavili jsme na benzínce. Jirka s Gejmrem se domlouvali kudy pojedou a hráli si s navigací. Tom s Lindou si šli koupit jídlo a tak jsme si zase zbyli jen s Honzou. No spíše jsem zůstala sama protože Honza měl zase v ruce kameru. 

Nechala jsem ho točit a šla jsem za Lindou a Tomášem něco si koupit. Procházeli jsme mezi regály, ale nic nás nezaujalo tak jsme se vrátili zpátky. Všichni už seděli v autech a čekali na nás.

V Disneylandu**

 Zaplatili jsme vstupné a šli do Disneylandu. Vešli jsme velkou hlavní bránou a zamířili rovnou k mapě. Po asi deseti minutovém dohadování kudy kam půjdeme, jsme to s Lindou vzali do vlastních rukou a táhli jsme všechny kluky k horské dráze.

 Cestou jsme potkali hodně mickeymausů a ostatních disney postaviček. Skoro se všemi jsem se fotili jako malé děti. Tak je mi osmnáct a jsem v disneylandu se svýma kamarádama no a co. Stoupli jsme si do řady na horskou dráhu a pomalu postupovali. 

Čím víc jsme se blížili tím víc se Gejmřej snažil vymluvit aby tam nemusel. Nebylo mu to nic platné protože jsme ho odejít nenechali. Konečně na nás přišla řada, nasedli jsme si a čekali až se to rozjede. 

Seděla jsem s Lindou první za námi Honza s Tomášem a za nimi Gejmřík s Jirkou. Pomalu se to začalo rozjíždět a před námi se objevil velký sešup dolů. Všichni jsme pištěli, ale Gejmrův jekot nás všechny překřičel. 

Jízda byla v pohodě, ale Gejmr po vystoupení tolik ne. "Já chtěl na dovolenou, válet se na pláži a koukat po holkách a né tady jezdit 600 km v hodině a ještě k tomu vzhůru nohama!" vztekal se Gejmr. 

Pomalu, protože se nám všem asi trošku motala hlava jsme si vyzvedli fotky z jízdy na které jsme byli. Musely jsme se smát našim výrazům a pokračovali jsme v procházce po disneylandu. 

Byli jsme tam skoro celý den a tak když už jsme byli přejezení cukrové vaty a unavení z nekonečného chození po areálu, vrátili jsme se k autům a vyrazili směr hotel. Jirka si šel hned lehnout, Linda byla ve sprše a Tomáš s Honzou se šli někam projít. 

Já s Gejmřejem jsme seděli na gauči, snažil uploadnout futurecraft na youtube a při tom jsme si povídali. 

Já "vůbec se mi nechce domů" 

Gejmr "uteklo to strašně rychle ještě dva dny a budu zas muset do letadla?!" 

já "co máme vlastně v plánu?" 

Gejmr "zítra můžeme zajít do kina" 

já "kino? vážně? to můžeme i doma" 

Gejmr "ale jít do kina v L.A. je nutnost!" 

já "vždyť na tomu ani nebudeme pořádně rozumět" 

Gejmr "to nevadí, ale můžeme pak říkat že jsme byli v kině v L.A." 

já "no dobře, ale před kinem ještě půjdeme do nějakýho obchoďáku nakupovat" 

Gejmr "platí.."

 já " pořád nám zbývá jeden den" 

Gejmr "tak můžeme zajít na pláž nebo tak něco" jen jsem mu na to přikývla.

 já "nevadí když tě tady nechám? půjdu si lehnout" 

Gejmr "jasně že ne, jen jdi a zítra to kino platí!" 

Mávla jsem nad ním rukou a odešla si lehnout do pokoje. Ani nevím jak jsem usnula, ale probudila jsem se až ráno kolem deváté, to je dobrý čas. Honza se mnou, ale nebyl. 

Usoudila jsem že budou s Tomášem na gauči, ale ani tam nebyli. Prošla jsem všechny pokoje, ale vážně nikde nebyli. Otevřela jsem ještě dveře do koupelny kdyby náhodou byli tam a málem jsem měla infarkt. 

Strašně jsem se jich lekla Honza ležel zkroucenej ve vaně a Tomáš hned vedle na takové té rohožce co se dává k vaně. Musela jsem se jim začít smát, nechala jsem je tam a vrátila jsem se do obýváku už tam seděl Jirka. 

já "viděl si je?"

 Jirka "hlavně jsem je slyšel přicházet asi ve tři ráno" 

já "to muselo být divoký" smála jsem se jim.

 Z pelechu vylezl i Gejmr a chvilku po něm přišla Linda. Dohodli jsme se že zajdeme někam na snídani a pak do toho kina. Ty dva jsme nechali tak jak byli, stejně by s nimi nebyla rozumná řeč. 

Nasnídali jsme se v hotelu a namířili jsme si to ke kinu. Koupili jsme popcorn a nějaké pití. Byla to nějaká komedie a rozuměla jsem každý třetí slovo takže jsem z toho nic neměla, ale zážitek to byl fajn. 

Po filmu jsme šli do slíbeného nákupáku a dost jsme si to tam s Lindou užili. Gejmřeje a Jirku to moc nebavilo a většinou čekali na nás před obchody, ale moc mě to netrápilo. 

Kolem druhé jsme usoudili že by jsme se měli vrátit na hotel. Stavili jsme se ještě v obchodě a nakoupili jsme nějaký věci na vaření, zajímalo by mě kdo z nás bude vařit. 

Na hotelu**

Ti dva už vypadali v celku lidsky a tak jsme se společně pustili do vaření. Všem nám přišel strašně super Jirkův nápad upéct si vlastní pizzu. Ono se to lehce řekne, ale v šesti lidech jsme se v tak malé kuchyni málem zabili. 

Nakonec jsme klukům dali do rukou nože a zeleninu s tím že to mají nakrájet. Mezi tím jsme uváleli těsto a pak se o jen celý dalo do hromady a oalá pizza byla jako zázrakem hotová. 

Ten bordel co po nás zbyl jsme uklízeli s Lindou následující hodinu a půl. A byl tu večer nebo spíše podvečer. Šli jsme k bazénu ti dva nám vyprávěli co minulou noc vyváděli a šli jsme zase spát. Další den jsme strávili na pláži a spíše jsme se váleli a odpočívali a pak tu byl den odletu domů. 

Z postelí jsme vylezli kolem desáté a ve dvě nám to letělo. 

"zase nebudeme stíhat!" křičela Linda na Honzu když byl v koupelně a odmítal tam pustit ostatní. A taky že měla pravdu, než jsme se nadáli seděli jsme v taxíku a modlili se aby nebyla na silnici zácpa a my stihli let. 

Teda většina z nás Gejmr spíše doufal že do toho letadla už nebude muset vlézt. Díky bohu se mu to nesplnilo a my seděli opět v letadle na stejných místech jako minule. 

Když letadlo vzlétlo a začali menší turbolence slyšela jsem jak se Jirka snaží Gejmrovi nakecat že nám selhává motor nebo tak něco, musela jsem se jim smát, ale když kolem nás začali zvracet lidi smích mě přešel. 

Turbolence přestali a mě se zase udělalo dobře. Honza mě chytl kolem ramen a zase jsem usnula. Po příletu jsme se rozloučili z Pražákama teda s Gejmrem aJirkou a my jsme pokračovali vlakem do Pardubic. V Pardubicích jsem serozloučila i s ostatními a pokračovala jsem až domů. 

#really anonymous∞