youtuber člověk ?

166-Stiles,déšť,Lerry

 Linda "nemůžu tady nechat Amy" položila mi ruku na rameno, takže jsem ji až teď začala vnímat. 

Byla jsem totiž zabraná, do detailního pozorování Honzy ve vodě. 

Tomáš "nejhezčí kluk z Louisiany tě pozve na procházku a ty budeš raději s Amy?" zvedl vtipně obočí.

Linda "Dylan O'Brian je ale z New Yorku" zasmála se. 

Tomáš "tak teď jsem se urazil" vstal a odešel, dělal si jen legraci. 

Linda "to je osel" zasmála se nad tím. 

Já "jdi za ním, půjdu za klukama" taky jsem se postavila a šla do vody. 

Když jsem se pak otočila, viděla jsem je držet se za ruce a odcházet. 

Honza "kam šli?" 

já "prý se projít" pokrčila jsem rameny. 

Kuba "nech mě už" odstrčil od sebe Baddyho. 

Já "nechce si s tebou hrát?" vyšpulila jsem dětinsky rty na Baddyho a on tím přiběhl ke mě s klackem v puse. 

Pochopila jsem co chce a hodila mu ten klacek jako aport. 

Kuba "teď už se ho nezbavíš" kroutil hlavou. 

Já "však mě to nevadí, my se máme rádi, viď Punťo?" podrbala jsem ho za uchem, protože už mi klacek přinesl. 

Kolem nás se rozezněl dupot kopyt a následný skok do vody. Nejdříve jsem se hodně lekla, přece jenom není příjemné, když se proti vám rozběhne cizí kůň. Rozhlédla jsem se kolem, kde je kůň, měl by být i jezdec. Taky že jo, na břehu stála slečna našeho věku a přivazovala dalšího koně ke stromu. 

Všimla jsem si, že kůň ve vodě, měl k sobě připevněné lano, nejspíš jí utekl. Nevypadal jako jeden z koní, co na sebe nenechá sáhnout tak jsem se k němu opatrně přiblížila a chytla ho za ohlávku. Dovedla jsem ho na břeh a předala majitelce. 

Ona "thanx, I'm Lucy" //díky, jsem Lucy// usmívala se vděčně.

já "hi, I'm Amy" //ahoj, já Amy// usmála jsem se taky. 

Lucy "I so sorry, he escaped me" //moc se omlouvám, utekl mi// 

já "It's okey, what is his name?" //to je dobré, jak se jmenuje?// pohladila jsem koně. 

Lucy "Stiles and this is Spencer, you ride a horse?" //Stiles a tohle je Spencer, jezdíš na koni?// 

já "sometimes, I have a mare, Ellis" //občas, mám klisnu Ellis//

Lucy je milá holčina, dost jsme se za tu chvilku spřátelili. A podle toho, jak na nás Kuba pořád zíral, i jemu se líbila. Jak už jsem naznačila, rozuměli jsme si a zbytek dne tam strávila s námi. Dost jsme se nasmáli. Navrhla, že vezmeme společně koně do vody, aby nebyli celý den na slunci a já souhlasila.

Vysedla jsem na Stilese, dělalo mi to trošku problém, se na něm udržet bez sedla, ale zvykla jsem si. Taky byl o něco vyšší než Ellis, ale i to jsem překousla. Sedět na koni, takhle ve vodě je nejhezčí zážitek. S Ellis jsme si to vždycky doslova užívali. 

Ale dost bylo koní, vraťme se ke klukům. Seděli jsme na dece a povídali si. Já, Lucy, Honza a Kuba. Flákali jsme se tam, dokud nepřišli Tomáš s Lindou. S jejich příchodem, jsme se všichni sbalili a šli společně zpátky ke karavanu. Lucy má prý skoro stejnou cestu, takže je pořád s námi a to znamená, že zatím co ostatní musí šlapat pěšky, já se vezu na Stilesovi. 

Honza "to není fér" zakňoural mým směrem. 

Já "chceš svézt?" zastavila jsem koně a čekala, jak se rozhodne. 

Souhlasil, takže se začal škrábat nahoru. 

Já "to je tak těžký sednout na koně?" smála jsem se mu, ale moc dobře jsem věděla že bez sedla to není žádná sranda. 

Honza "nechci tě kopnout" bránil se. 

Já "tak pojď první" sesedla jsem z koně a nechala nasednout nejprve Honzu. 

Když byl nahoře, posadila jsem se za něj a pokračovali jsme v cestě. Stiles se tomu, že vezl nás oba nějak nebránil, ten kůň se mi začíná líbit. 

Honza "jédu na kóni, jédů na kóni, jéžíš márijá" začal si zpívat. 

Kuba "já chci taky" udělal psí oči. 

Lucy "so, come on" //tak pojď// pochopila, co chtěl i bez toho, aby to řekl anglicky. 

Kuba "okey" pousmál se a pokusil se vyskočit na jejího koně. Podařilo se mu to hned na poprvé. 

Lucy "hold on" //drž se// zasmála se mu, když skoro upadl, protože ztratil rovnováhu. 

Kuba jí obmotal zezadu ruce kolem pasu a tím se jí držel jako klíště. 

Honza "neměl bych se taky držet?" 

já "spíš já tebe, na.." předala jsem mu dorukou lonž, která v našem případě sloužila místo otěží a chytla se ho kolem pasu, stejně jako Kuba Lucy. 

Honza "to je jako volant?" zasmál se. 

Já "ty jsi fakt na jistý věci poleno" opřela jsem se hlavou o jeho rameno a koukala na cestu před nás. 

Jinak Linda s Tomášem jdou po svých, kousek za námi, společně s Bonnym a Punťou. 

Honza "oni nám nějak ujíždí, kde to má rychlost?" prohlížel si Stilesovi záda, jakoby tam hledal nějaké páčky. 

 já "zkus to takhle" jemně jsem pobídla Stilese ke klusu a dohnali jsme tím Lucy s Kubou. 

Honza "příště mě alespoň varuj" sám se divil, že se na koni udržel. 

Já "drž se ho za hřívu, neukousne tě" 

Zbýval nám asi poslední kilometr do cíle a Lucy s koňmi se s námi rozloučili. Počkali jsme na Lindu a spol a potom jsme se společně vraceli domů. Nebo spíše k Lerrymu. Jenomže to by jsme nebyli my, kdyby se něco během dne nesemlelo, takže nás kousek od karavanu chytl brutální déšť. 

Utíkat nám nepomohlo, stejně jsme byli všichni durch mokří. Naskládali jsme se do karavanu a přišel problém číslo dvě. Jak se převlečeme, když jsme tu všichni dohromady a venku pořád prší? Chvilku jsme se dohadovali, ale usoudili jsme, že se všichni známe, tak jsme to nějak zvládli společně. Teď sedíme v karavanu a hrajeme karty, pořád totiž prší. 

Kuba "to je otrava" zahodil karty za sebe.

 Linda "a co chceš dělat v tomhle počasí?" taky karty položila. 

Tomáš "tak pojeďme jinam" vzal z poličky mapku spojených států. 

Všichni jsme očima bloudili po mapě a hledali náš další cíl. 

Honza "mexický záliv" zajásal. 

Linda "jasný a sežerou nás žraloci" 

Kuba "furt lepší než hrát dvě hodiny v kuse karty" 

já "v téhle části jsou ale vážně žraloci" 

Tomáš "je větší šance, že tě zabije kráva než žralok" přišel s chytrou poznámkou. 

Kuba "tak co? Jedeme?" ptal se na názor všech. 

Kluci to jeden po druhém odkývali, takže jsme už stejně neměli s Lindou na výběr. Nachystali jsme se i přes déšť k odjezdu a nasedali do auta. 

Kuba "tak pojďme Lerry" strčil klíčky do zapalování a nastartoval. 

#really anonymous∞