youtuber člověk ?

7-Děda,Tomáš,bratranec

Ráno **

Probudil mě zvonek. Neochotně jsem se tedy vyhrabala z postele a zároveň Honzova objetí. Otevřela jsem dveře a stál tam můj děda. To je celý on otravuje ještě před snídaní ,tedy vlastně neotravuje.

Pokaždé ho totiž moc ráda vidím ,i když uznávám že teď, když je u mě v posteli v podstatě cizí kluk ,no raději bych se tomuto setkání vyhnula. Děda se jako vždy pozval sám do obýváku na gauč. Seděli jsme v obýváku ,pily kafe a povídali si o všem co se v poslední době stalo v naší rodině.

Jen jsem v duchu doufala že se nezeptá na jeho oblíbenou otázku „a co kluci?" vážně nevím co bych mu řekla. No, z těchto myšlenek mě vyvedl až Honzův přibližující se hlas.

Děda nejdříve jen nechápavě koukal a pak mu nejspíš došlo o co tu jde. Přerušila jsem trapné ticho tím že jsem je navzájem představila. Brali to oba s klidem i když na Honzovi byla vidět nervozita. Děda po krátké návštěvě s úsměvem odešel.

Už jsme se o tom nebavili jen jsme se nasnídali. Volala mi mamka ,ptala se jak to doma zvládám. Uvědomila sem si že bych jí možná měla říct že nejsem tak úplně sama doma ,ale to za mě v podstatě spolehlivě udělali Bonny s Honzou.

Prostě se rozhodli se zrovna teď přetahovat o pískací hračku. Štěkání bych mamce vysvětlila ,ale s klučičím smíchem by mohl být menší problém.

Tak jsem bez boje rovnou vzdala jakékoliv zapírání a přiznala pravdu, teda skoro celou pravdu. Jistý detaily sem vynechala. Mamka kupodivu moc nevyváděla jen řekla ať na sebe dávám pozor ,že mě má ráda a taky že už musí jít. Celkem se mi ulevilo že to šlo tak jednoduše.

Po skončení asi dvacetiminutového telefonátu jsem si šla sednout za Honzou na gauč. Zase měl na klíně notebook ,jen s tím rozdílem že teď skypoval.

Já "kdo je to?" po tichu jsem přišla k němu.

Honza "Tomáš, pojď za námi" a ukázal na místo vedle sebe.

Nejdřív jsem váhala ,ale nakonec jsem se překecala. Sedla jsem si vedle něj, on mě chytl kolem ramen a představil mě Tomášovi. Ten pak vyzvídal co se mezi námi stalo. Skoro všechno co říkal tak jsme popřeli ,ale i tak si myslím že nás musí mít za úchyli .

Volali jsme přes hodinu. Ti dva ,když se jeden druhému snaží něco vysvětlit, umírala jsem smíchy. Přemýšlely jsme co budeme dneska dělat, po dlouhém rozhodování jsme šli vyvenčit Bonnyho a po cestě se stavili v obchodě pro jídlo.

Na neštěstí tam byl zrovna i můj mladší bratranec Filip. Nejdřív jsem byla v klidu ,ale když mě pozdravil a zůstal nehnutě stát přede mnou uvědomila sem si co se stalo. Filip poznal Honzu ,nebo spíš MenTa. Zamávala jsem mu rukou před obličejem ,aby se probral.

Filip "ty, ty jsi, ty jsi MenT?" koktal překvapeně.

Honza se začal smát. Nevím co ti dva řešili nebo dělali, já šla nakoupit a sešli jsme se před obchodem. Šli jsme domů a Filip za náma.

Myslela sem že mu urvu hlavu ,choval se jak nějaká praštěná fanynka. Těsně před domem mi došlo, že jestli zjistí že je Honza na půl u nás a na půl u naší sousedky, tak už se ho nezbavíme vůbec. Jenže pozdě ,teda málem bylo pozdě. Než jsme otevřeli branku začala jsem se s Filipem loučit a naznačila Honzovi ať mi pomůže ,začal tedy taky .

Když se za námi zavřeli dveře upřímně se mi ulevilo, že se nám podařilo ho setřást a myslím že jsem nebyla sama.

Honza "ty jsi ho ve slušné verzi vyhodila" řekl pobaveně.

Já "jinak by jsme se ho už nezbavili!" pokrčila jsem rameny.

Honza "a my teď budeme dělat něco při čem nemůžeme být tři?" objal mě.

Já „no, možná by jsme mohly" usmála jsem se.

Honza "A co přesně budeme dělat?"

já "co třeba tohle" začala jsem ho líbat.

Honza "a taky tohle" po chvilce se odtrhl a přesunul ruce z mých zad níž na zadek.

V tom se do nás pustil Bonny nejspíš žárlil, že jsme si ho nevšímali. Zasmáli jsme se tomu. Chytla jsem Honzu za ruku a šla do pokoje. Zavřel za námi dveře, aby se sem Bonny nedostal a stáhl mě sebou na postel. Dělal si cestu z polibků přes můj krk k výstřihu.

Na chvíli přestal, využila jsem toho a sundala mu tričko on nezůstal pozadu a sundal mi ho taky. Užívala jsem si každý jeho dotek. Po tom co jsme ze sebe strhli i zbytek oblečení, ležel na mě a podpíral se lokty, aby mě nezalehl. Líbali jsme se, líbilo se mi to ,ale to bych nebyla já kdybych to nepřerušila.

Zašeptala jsem "já jsem to už dlouho.."

Honza "jestli nechceš tak.."

Já "chci jen jsem nervózní" nenechala jsem ho dokončit větu.

Honza "bude se ti to líbit, a když ne tak toho necháme.." .

Tuhle debatu jsem ukončila a zase ho začala líbat. Adrenalin nám proudil v žilách a pak se to stalo. Nevím, proč ale trošku to zapolelo, možná jsem sykla bolestí. Ustaraně se na mě podíval ,ale pak se moje tělo přizpůsobilo a bolest byla pryč.

Leželi jsme vedle sebe v posteli. On mě objímal, bylo mi chladno jediný co leželo po ruce bylo jeho tričko.

Honza "je ti zima?" víc mě k sobě přitiskl.

Přikývla jsem a přitulila jsem se k němu s pocitem bezpečí.

#really anonymous∞